Zkouška Sociologie práva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
TEORIE DEVIACE
Příčinami zločinu se zabývali odborníci z mnoha oborů
Sociologii zajímají především sociální příčiny zločinu
Většina těch, co se dopouští zločinu, je považována za normální z hlediska individuálních vlastností, ale za patologické na základě svého rozhodnutí
biologické teorie zločinu a deviace
poprvé z pokusů vysvětlit zločin a jiné formy deviace;
Paul Broca tvrdil, že na lebkách a mozcích zločinců objevil zvláštnosti, kterými se liší od ostatních
Cesare Lombroso byl přesvědčen, že kriminální typy lze identifikovat dle tvaru lebky - to bylo shledáno nehodnověrným, ale přesto se tyto myšlenky čas od času pravidelně vrací
Dnešní biologické přístupy mají podobu nejčastěji biochemických teorií, které vycházejí z myšlenek, že příčinnou deviantního chování může být nevyváženost látek v lidské krvi
psychologické teorie
také (jako biolog. t.) hledají souvislost mezi kriminalitou a určitým typem osobnosti
Vliv zde měly myšlenky S. Freuda - podle něj má náš smysl pro morálku původ v sebeomezeních, která si vštěpujeme jako děti v rané fázi vývoje
někteří lidé si tak smysl pro morálku nikdy nevytvoří Behaviorismus, teorie nálepkování
koncepce o důležitosti dětské socializace
sociologická teorie
o tom, co bude považováno za zločin, rozhodují společenské instituce
důraz na konformitu a deviace v různých soc. kontextech Koncepce tzv. diferenciální asociace - některá sociální prostředí povzbuzují sklon k nelegálním činnostem, zatímco jiná ne
Jedinci se stávají delikventy v důsledku sdružování s nositeli kriminálních norem
Mertonova teorie deviace
opírala se o Durkheimův pojem „anatomie“ – v Mertonově pojetí se tím rozumí napětí, kterému je jednání jedince vystaveno v důsledku konfliktu mezi akceptovanými normami a sociální realitou
Merton rozlišuje pět možných reakcí na konflikt mezi hodnotami, které společnost hlásá, a omezenými prostředky k jejich dosažení:
-
konformisté – většina populace
-
inovátoři – také přijímají hodnoty uznávané společností, ale usilují o ně nelegitimními způsoby
-
ritualisté – podřízeni společensky akceptovaným normám, ikdyž už neznají hodnoty, které jejich činnost
-
odpadlíci – odmítli jak převažující hodnoty, tak všeobecně přijímané cesty k jejich dosažení
-
rebelové – snaží se změnit strukturu systému a nahradit stávající hodnoty a normy jinými
etiketizační teorie
chápání deviace jako proces interakce mezi deviantní a nedeviantní částí populace
snaha o pochopení deviace jako takové
snaha zjistit, proč někteří lidé dostávají etiketu deviantů
primární deviace = první prohřešek
sekundární deviace = když jedinec přijme etiketu, kterou dostal a začne sám sebe vnímat jako deviantního (Lemert, Becker, Kitsuse)
Pokusem o nový výklad je interpretace kriminality jako racionální volby – lidé podle této teorie nejsou ke kriminálním činnostem donuceni, ale aktivně se pro ní rozhodují.