Zkouška Sociologie práva

Hodnoty

• k základním sociálním regulativům patří vedle sociálních norem i sociální hodnoty

= hodnoty jsou představou žádoucího, jež ovlivňuje výběr dosažitelných způsobů a cílů jednání

• hodnota je vztahovou kategorií; jde o:

  • vztahy mezi subjektem a objektem

  • mezi subjektem a jeho hodnotovým systémem nebo

  • vztah k obecnějšímu sociálnímu systému

• hodnotu lze chápat jako specifický vztah objektu a subjektu daný významem a smyslem, který má objekt pro uspokojování potřeb a zájmů subjektu v jeho individuálním sociálním kontextu

• konstituují se jedinečným způsobem sociálního života sociálního útvaru a internacionalizací hodnotového systému tohoto útvaru

• hodnoty představují určitý ideál a vzbuzují respekt, ustavování hodnot je podmíněno sociálně

• jsou určitým standardem sdíleným jedincem či útvarem (hodnoty sdílené jako prvek sociokulturního systému se nazývají sociální hodnoty) individuální x skupinové x sociální

• ustalují se a hierarchizují se v každém sociálním útvaru z hlediska jeho potřeb, zájmů a cílů

• struktura hodnot podává svědectví o své době (např. na prvním místě v Americe je dosažení úspěchu)

• souhrn hodnot = hodnotový systém: v jednotlivých strukturách se liší v obsahu, vertikálním uspořádání, v míře shody v sociálním útvaru (v časovém okamžiku)

• dynamika hodnot - svět hodnot není stabilní – aktuální žebříček hodnot x dlouhodobá hodnotová orientace (hodnotové vědomí = hodnotový systém), prováděny výzkumy hodnotového systému lidí

• základní hodnotové orientace (Pardone - 5 dilemat orientace)

1. afektivita či afektivní neutralita

• bezprostřední uspokojení (bez ohledu na existující normy) x ohled na další činnost

1. univerzalismus či partikularismus: se všemi dle stejných měřítek x na různé lidi různá měřítka

2. askripce nebo výkon: pohled na druhé - kým jsou x jaký podali výkon

3. globálnost nebo specifičnost: celistvě či jen některý aspekt

4. orientace na sebe nebo na kolektiv: soukromé nebo společné zájmy a cíle

·

• pospolitost (pravá, víra, sousedství) x společnost - umělá, mechanická, kalkulující

Mertonovy nezamýšlené důsledky

• zkoumá protiklad mezi záměry, cíly sociálního jednání a jeho důsledky

(analyzuje zavedení prohibice v USA, jehož latentní funkcí byl vzrůst organizované zločinnosti); zabývá se také problémem dodatečné racionalizace důsledků jednání původně nezamýšlených (jezdec, který spadne z koně říká, že chtěl stejně seskočit)

• dostatek informací sám nezaručuje odbourání účinků, protože poznání v oblasti sociálních věd má pravděpodobnostní povahu (neodhalíme každou jednotlivost), v praxi člověk jedná dle vlastních názorů, ne dle vědy a nemá ani dostatek času na analýzu možných důsledků svého jednání, řeší, zda může být tento důsledek přičítán subjektu - „kauzální imputace“

• omyly vznikají, protože předpokládáme, že 1) co fungovalo v minulosti bude fungovat zase