Zkouška Sociologie práva

__________________________________________________________________________________________________

1. Současné tendence sociální kontroly

• v tradiční společnosti byla sociální kontrola všudypřítomná

• Zcela rigidně diktovala chování člověka od narození do smrti

• Situace se radikálně změnila v důsledku průmyslové revoluce a procesů, které ji doprovázely, zejména urbanizací, rozvojem komunikace…

• Durkheim vytvořil dichotomii společnosti s mechanickou a organickou solidaritou:

  • solidarita vládnoucí v nerozvinutých arch. spol. – mechanická – určována shodou a podobností individuí, nerozvinuty individuální rysy; represivní pr.

  • solidarita v rozvinuté spol. – organická – dělba práce, každý má speciální fci – restituční pr.

• Tönnies vylíčil vývoj od pospolitosti (kolektiv) ke společnosti (individualita)

• rozlišoval tyto typy pospolitostních vztahů:

  • rodové vztahy – pokrevní

  • sousedské – spol. prožitky společné rodinnému a manželskému životu v širším smyslu

  • přátelské vztahy – zal. na duchovní blízkosti

• základem vztahů společenských je racionální výměna, směna vlastněných věcí

POSTMODERNISMUS

• v protikladu k hlavním tezím klasické sociologie

• spol. postmoderní je možno chápat jako „pluralitu myšlení, způsobů jednání, hodnotových systémů, orientací, racionalit“ (Welsch). Ten charakterizuje jádro postmod. koncepcí v tom, že „jsme konfrontováni s rostoucím množstvím různých životních forem, koncepcí vědění a způsobů orientace, že si uvědomujeme legální char. a nepopiratelnost této plurality, že tuto mnohost stále častěji uznáváme a oceňujeme“.

• i demokracie však potřebuje konsensuální základnu, ta je založena na právech člověka

• pluralizace však nevede k anomii

• postmoderní sociální svět se vyznačuje tím, že se aktéři naučili žít a přežít s tlakem represivních institucí

• jejich působení se tak poměrně zmírňuje a redukuje se míra sociální kontroly

Sociální kontrola a modernita

• ve společnosti jsou dominantní procesy socializace

• postmoderní situace je charakteristická rostoucí mírou anomie

• neurčitost a nestálost vede k nedůvěře a ta vede k existenciální úzkosti

• pocit trvalé existencionální úzkosti je zdrojem flustrací, které se mohou projevit v kompenzační agresivitě

FAKTORY MODERNITY:

• oddělení času a prostoru

• rozvoj vyvazovacích mechanismů – symbolické systémy (bezhotovostní peníze)

• reflexivita vědění - vědění se může být revidováno

• U. Beck pro novou fázi industriální společnosti zavádí v polovině 80. let min. století pojem riziková společnost

• podle něj jsou současná rizika podstatně odlišná od všech nebezpečí, jež hrozila minulým společnostem

• nežijeme ve společnosti Panoptikonu (velký bratrem, vize Z. Baumanna, pův. Bentham+Foucault), ale Synoptikonu (efekt masmédií, databáze)

• jednotlivec se stává objektem i nástrojem kontroly