Zkouška Sociologie práva

• sociální účinky: zamýšlené, nezamýšlené, pozitivní, negativní, optimální

(zamýšlené vedlejší negativní – „nutné zlo“);

• problematická efektivnost – výskyt např. obcházení právní normy, vysoké finanční náklady na aplikaci právní normy,

• nedostatečná efektivnost – nevyvolává zamýšlené pozitivní účinky v požadovaném rozsahu, projev zamýšlené vedlejší

• negativní, nezamýšlené negativní účinky

• efektivita: obecná, zvláštní, speciální

• okolnosti ovlivňující efektivitu práva: povaha regulovaných společenských vztahů, kvalita právních norem, stabilita právního řádu, frekvence porušování práva, kvalita činnosti orgánů realizujících právo, prestiž práva a zákonodárce, vztah práva a mimoprávních sociálních norem, úroveň právního vědomí

__________________________________________________________________________________________________

1. Právní vědomí, pojem struktura

Právní vědomí

• tvoří zprostředkující článek mezi objektivní právem a právním chováním (soulad X rozpor)

Struktura:

• Právní vědomí de lege lata (dle platného, pozitivního práva)

• Právní vědomí de lege ferenda (hodnocení z hlediska správnosti, spravedlnosti)

• Právněhistorické vědomí (jaké to bylo dřív)

• Složky vědomí: znalost + mínění

• Diferenciace - více u mužů, lidí v produktivním věku, duševně pracujících, vzdělanějších, ve větších městech

Právní vědomí

• problematika právního vědomí, jako projekce objektivního práva do vědomí sociálních subjektů, je často empiricky studovaným problémem

• právní vědomí - tento pojem používán zejména v postkomunistických zemích, v anglosaské oblasti jako „public sense of justice“ (cit spravedlnosti), zkratka KOL („knowledge and opinion about law“).

• pozitivně právní ortodoxní tradice vidí v zásadě soulad mezi právními normami a navazujícím právním chováním (efektivnost závisí na míře odstrašující hrozby potenciálního donucení)

• modernější sociologické analýzy (např. Ehrlich) poukazují na právní vědomí jako zprostředkovatele mezi právem a faktickým chováním, jako na intervenující proměnou

• dle Rogera Cotterrela se právní vědomí skládá ze znalosti práva a mínění o právu, to obsahuje prvky hodnotící (emocionální i racionální soudy a představy) a postojové

__________________________________________________________________________________________________

1. Znalost práva

Vědomí (povědomí) práva: zda si je subjekt vědom, že určitý druh chování je právně reglementován

• právní informovanost: faktická znalost práva

• subjekt si může být dobře vědom toho, že určité chování je nějak právně regulováno, ale přitom může mít velmi omezené či chybné znalosti relevantní právní normy

• tradiční legislativa je založena na předpokladu, že po schválení a publikaci příslušného normativního právního aktu dochází automaticky k rozšíření nezbytné znalosti jeho obsahu mezi veřejnost (empirické výzkumy ani zdravý rozum však toto nepotvrzují)