Zkouška Sociologie práva

__________________________________________________________________________________________________

1. Právo a sociální realita, možnosti a meze práva

Možnosti a meze práva:

• společnost v sobě vždy zahrnuje určitý prvek organizovanosti, určitou podobu společenského řádu

• jednání členů společnosti je většinou vysvětlováno společně uznávanými hodnotami a normami (hodnotový a normativní konsensus)

• pro společný řád jsou potřebné určité mechanismy, mezi které patří i právo

Normativní omezení

• stanoví tematické hranice systému práva, umožňují komponovat tento systém

• právo může měnit jen právo, právo nelze tvořit jinak než právem, porozumění jen jazykem práva, organizuje se samo (prostřednictvím zákonodárství)

• dnes nejucelenější výkladem moderního systému positivního práva, sociální systémy vůči sobě jako černé skříňky, vztah systém – okolí

• podoba a rozsah pravomocí řídícího systému jsou předmětem diskusí

• dle Habermase i jiných existují dva základní principy

• princip svobodného trhu: snahy o minimální stát, maximální svobodu jednotlivce, absolutizace tržního liberálního modelu i na jiné, mimoekonomické oblasti

• princip systémového plánování a řízení: zásahy státu do společenských vztahů a života jednotlivce zdůvodněné zájmy a potřebami společnosti

Pozn: není možné užívat jen jeden princip, optimální míra intervence je hledána, právo hraje roli při uplatnění obou těchto principů

• dalšími nástroji jsou ekonomické působení, formy užití moci, systém výchovy, hromadné sdělovací prostředky

• konzervativní a inovativní aspekt práva (stabilita x změna)

• doktrína právního pozitivismu nepřímo posiluje myšlenky o všemocnosti práva (o omnipotenci)- souvisí s legálním optimismem - slepota právníků, smí x nesmí

• druhým extrémem je představa, že právo může pouze sankcionovat daný stav (o neschopnosti)……obě doktríny nepřijatelné

• nutné je vnímat v kontextu – aplikace práva, efektivnost

• aplikace - pohled na soudce - Radbruch x Chalupný (pozitivistický ideál x nejen jurista), souvislost - behaviorální jurisprudence

• sociální kontrola a sociální typy osobnosti (viz „Systémy sociální kontroly a právo“)

__________________________________________________________________________________________________

1. Efektivnost práva

Společenská efektivnost práva

• schopnost právního systému dosáhnout cílů, které jsou s právními normami spojovány, vztah mezi fakticky dosaženým výsledkem realizace právní normy a cílem, který je právní normou sledován

• realizaci lze zjišťovat: analýzou chování, rozborem nedostatků právní úpravy, vedlejších nežádoucích účinků právní normy

• cíl právní úpravy: formulován na základě doktrinální interpretace textu právní normy

• efektivitu nelze nahradit synonymem účinnost – to znamená časová působnost, spíše zhodnocením produktivity (Podgórecki); produktivita souvisí s nákladovostí (účinky vs. aparát na provádění normy)