Anglie - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
frankalmoign – držba půdy osvobozená od jakýchkoli břemen, včetně trojnásobné nezbytnosti (trinoda necessitas) = tři povinnosti – oprava mostů, stavba hradů, vojenská služba proti nepříteli – vztahovaly se na každý pozemek
světská pozemková držba
vojenská/rytířská
serjeanty – lenním pánem král – vazalové se zavázali poskytovat rytířské služby – součástí povinností i Knight’s service (možnost vykoupení = scutage, vydáním Tenures Abolition Act, 1660 zrušena vojenská lenní držba – zanikla povinnost) – podle typu rytířských služeb:
grand serjeanty – tenant in chief byl povinen vykonávat čestné služby králi – nosil jeho standartu/meč/byl stolníkem při korunovaci/dělal mu „bodyguarda“/střežil bezpečnost království,…
petit serjeanty – tenantovy rytířské služby nebyly tolik osobní – vazal posílal každoročně do královské zbrojnice nějakou zbraň nebo posílal obilí na zásobování vojska
chilvary – lenním pánem mohl být jakýkoli tenant – tenant i senior podléhali Knight’s service – lenní pán měl vůči vazalovi oprávnění zasahující i do jeho osobního statusu (např. vybíral mu nevěstu)
civilní/občanská = socage – její subjekty neměly žádné vojenské povinnosti díky sociálnímu postavení – byli to svobodní nešlechtici, nevolníci, kterým dal baron do držby část dominikálních pozemků; díky Tenure Abilition Act se všechny lenní držby transformovaly v socage
free socage – vazalové svobodní nešlechtici = socmen – jejich službou bylo zejména zemědělství – orba půdy,… - relativně úctyhodné postavení
villein socage – vazalové nevolníci, jejich povinnosti jasně formulovány = výsadní nevolnictví – nevolníci v čistém nevolnictví neměli formulovány povinnosti – museli vykonat vše, co jim bylo uloženo – byli chápáni jako součást pozemku, byli připoutáni k osobě svého pána a mohli být i prodáni jinému pánovi
Smlouvy uzavřené pod pečetí a smlouvy jednoduché
žaloba = action of assumpsit – lze jí uplatnit nárok na náhradu škody za nesplnění slibu/smlouvy
anglické common law rozeznávalo:
smlouvu uzavřenou pod velkou pečetí – na rozdíl od jednoduché byla soudně vymahatelná
jednoduchou, bezformální smlouvu – mohla být písemná/ústní – v písemné formě neměla pečeť
pohnutka k uzavření smlouvy (consideration) vznikla k posilnění právní závaznosti jednoduchých smluv jako nezbytná náležitost jejich platnosti – zformování řízení na základě action of assumpsit – „zavázal se, slíbil“ – vyřešil situaci
rozvoj obchodního práva nebyl možný, dokud jednoduché smlouvy nebyly soudně vymahatelné
trespass of the case = rušení držby u případu – forma žaloby k získání náhrady za utrpěnou škodu způsobenou z nedbalosti
řízení assumpsit probíhalo u soudu královské lavice – začal jej užívat k vymáhání soukromých dluhů – vzal tak soudní jurisdikci Common Pleas – použil právní fikci ve tvrzení, že obsahem každé smlouvy mezi dlužníkem a věřitelem je také slib dlužníka, že dluh zaplatí