Francie

• správní dělení Francie:

• 87 departementů (v čele prefekt: jmenovaný prezidentem, zodpovědný vládě; v Paříži navíc policejní prefekt) → arrondissementy → kantony → obce

• 1876: ve volbách zvítězili republikáni, rozdělení v různých stranách a skupinách

• Francie stále hrála důležitou roli v zahraniční politice

• ochrana zemědělství a průmyslu: vysoká cla

• získávání kolonií v Africe (Alžírsko, Tunisko): mohl vzniknout konflikt s Anglií (vyřešen však mírovou cestou); Indočína

• politická sféra: nestabilní (časté aféry, viz. Dreyfusova aféra nebo skandál s akciemi Panamského průplavu)

• upevňování vztahů s evropskými mocnostmi, oživení hospodářského života

• Meziválečné období

• z 1. světové války vyšla Francie jako nejsilnější kontinentální velmoc (mírová jednání v Paříži 18. ledna 1919): úspěchem bylo zdeptání Německa (navrácení Alsaska a Lotrinska)

• 1919: 1. poválečné parlamentní volby (většinový systém nahrazen kombinací majoritního a proporčního sytému → platilo až do roku 1927, ve volbách zvítězil Bloc National: podpora hegemonie Francie v Evropě)

• 1920: prezidentem zvolen Alexandre Millerand, ministerský předseda Arististe Braind (1921) – dále platila Ústava III. republiky z roku 1875

• spory mezi Anglií a Francií (ohledně německých reparací, konference o Dawesově plánu)

• 19. únor 1921. podepsána spojenecká smlouva s Polskem

• 1922: „janovská konference“

• leden 1923: okupace Porúří kvůli nesplácení Německa

• 1924: volby – zvítězil „levý blok“, 1928: změna, výhra pravice

• 30. léta: politické výkyvy a střídání vlád (G. Bonnet, E. Daladier,…)

Organizace soudnictví

• do velké francouzské revoluce: typicky středověká soudní organizace

• soudnictví vykonáváno jednotlivými feudály (pravomoc získali spolu s udělováním imunit)

• postupně bylo vrchnostenské soudnictví omezováno ve prospěch královských soudů (královští úředníci: prévoti/respektive baillis = od 13. století si zřizovali zástupce pro věci soudní)

• potřeba vytvoření speciálního královského soudního orgánu → pařížský parlament (vznik ve 13. století oddělením od královské kurie), postupně zřizovány parlamenty i v provinciích

• postavení královských soudů upevněno v období absolutismu

• Královská moc kontrolovala i soudnictví městské, vrchnostenské i církevní

• Velká francouzská revoluce

• soudnictví = důležitá instituce (musí být oddělena od státní správy a moci zákonodárné)

• 1789: vývoj reforem soudnictví

1. fáze (1790-1791): soudnictví děleno na občanské, obchodní a trestní; soudci byli voleni; v trestním soudnictví působily poroty; základy správního soudnictví

2. fáze: poznamenána politickým vývojem

• jakobínský teror: zneužívání trestního soudnictví

• 1793: zřízen mimořádný trestní soud/revoluční tribunál – soudil bez obhájců a bez svědků, jediným trestem byl trest smrti