Francie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
správní dělení Francie:
87 departementů (v čele prefekt: jmenovaný prezidentem, zodpovědný vládě; v Paříži navíc policejní prefekt) → arrondissementy → kantony → obce
-
1876: ve volbách zvítězili republikáni, rozdělení v různých stranách a skupinách
-
Francie stále hrála důležitou roli v zahraniční politice
-
ochrana zemědělství a průmyslu: vysoká cla
-
získávání kolonií v Africe (Alžírsko, Tunisko): mohl vzniknout konflikt s Anglií (vyřešen však mírovou cestou); Indočína
-
politická sféra: nestabilní (časté aféry, viz. Dreyfusova aféra nebo skandál s akciemi Panamského průplavu)
-
upevňování vztahů s evropskými mocnostmi, oživení hospodářského života
Meziválečné období
z 1. světové války vyšla Francie jako nejsilnější kontinentální velmoc (mírová jednání v Paříži 18. ledna 1919): úspěchem bylo zdeptání Německa (navrácení Alsaska a Lotrinska)
1919: 1. poválečné parlamentní volby (většinový systém nahrazen kombinací majoritního a proporčního sytému → platilo až do roku 1927, ve volbách zvítězil Bloc National: podpora hegemonie Francie v Evropě)
1920: prezidentem zvolen Alexandre Millerand, ministerský předseda Arististe Braind (1921) – dále platila Ústava III. republiky z roku 1875
spory mezi Anglií a Francií (ohledně německých reparací, konference o Dawesově plánu)
19. únor 1921. podepsána spojenecká smlouva s Polskem
1922: „janovská konference“
leden 1923: okupace Porúří kvůli nesplácení Německa
1924: volby – zvítězil „levý blok“, 1928: změna, výhra pravice
30. léta: politické výkyvy a střídání vlád (G. Bonnet, E. Daladier,…)
Organizace soudnictví
do velké francouzské revoluce: typicky středověká soudní organizace
-
soudnictví vykonáváno jednotlivými feudály (pravomoc získali spolu s udělováním imunit)
-
postupně bylo vrchnostenské soudnictví omezováno ve prospěch královských soudů (královští úředníci: prévoti/respektive baillis = od 13. století si zřizovali zástupce pro věci soudní)
-
potřeba vytvoření speciálního královského soudního orgánu → pařížský parlament (vznik ve 13. století oddělením od královské kurie), postupně zřizovány parlamenty i v provinciích
-
postavení královských soudů upevněno v období absolutismu
-
Královská moc kontrolovala i soudnictví městské, vrchnostenské i církevní
Velká francouzská revoluce
soudnictví = důležitá instituce (musí být oddělena od státní správy a moci zákonodárné)
1789: vývoj reforem soudnictví
fáze (1790-1791): soudnictví děleno na občanské, obchodní a trestní; soudci byli voleni; v trestním soudnictví působily poroty; základy správního soudnictví
fáze: poznamenána politickým vývojem
jakobínský teror: zneužívání trestního soudnictví
1793: zřízen mimořádný trestní soud/revoluční tribunál – soudil bez obhájců a bez svědků, jediným trestem byl trest smrti