Francie

dobyvačné války

krymská válka s Ruskem (1853-1856)

vyostření vztahů s Anglií a Rakouskem

1856: Francie na mírovém Kongresu jako nevlivnější evropská mocnost

1857: vnitřní problémy Francie

metody manévrování: 1860 – „liberální císařství“

rozšíření práv ZS

chyby v zahraniční politice:

1866: prusko-rakouská válka (neutralita Francie pomohla Prusku, avšak Bismarck nechtěl plnit podmínky dohody)

krach mexického dobrodružství

zhoršení vztahů s evropskými státy (neplnění dohody vůči Rusku, konečné sjednoceni Německa, vybudování Suezského průplavu přes odpor Anglie, odpor ke konečnému sjednocení Itálie)

špatná hospodářská situace – vzpoury proti vládě („noví jakobíni“: tradice francouzské revoluce 18. století), růst republikánských poslanců ↔ provedeno několik liberálních reforem (ZS získal právo volit své představenstvo, oslabení policejní kontroly tisku)

Baudinova aféra: proces se skupinou levicových republikánů, kteří vybírali peníze na pomník poslanci Baudinovi (zabitém při převrat 1851)

Období III. republiky

1870: Napoleon III. dotáhl Francii do konfliktu s Pruskem (touha Bismarcka): čekání na záminku (uvolnění španělského trůnu → nabídka Hohenzollernům, proti vůli Francie, situace využil Bismarck vytvořením falešné zprávy)

červenec 1870: Napoleon III. vyhlásil Prusku válku (vynucená kapitulace → povstání v Paříži → vyhlášení republiky)

nová vláda („vláda národní obrany“ obsazena hlavně orleanisty)

obsazení Paříže pruskou armádou

volby do Národního Shromáždění: většinu získali příznivci monarchie (podpora snahy o vytvoření republiky)

únor 1871: vytvoření ústřední výboru národní gardy, jehož členy se stali i socialisté

vzpoura v Paříži → vznik Pařížské komuny (26. března se konaly volby), její vláda však trvala pouze do 21. května („májový týden“)

28. května Paříž obsazena vládním vojskem

Francie na konci 19. století

10. května 1871: podepsána mírová smlouva s Německem ve Frankfurtu nad Mohanem (Francie musela zaplatit, ztratila Alsasko a Lotrinsko,…)

1875: nová Ústava

kompromis mezi monarchisty a republikány

vyhlášení republikánského zřízení

rozvoj parlamentního systému

vyhlášen princip všeobecného volebního práva (od 21 let, ne ženy, ne vojáci a občané koloniálních území)

tradiční rozdělení moci:

zákonodárná moc

výkonná moc