Francie

Období císařství

květen 1804: Napoleon prohlášen a papežem korunován za francouzského císaře → Francie se stala císařstvím (+ přeměna Italské republiky na království: Napoleon italským králem)

obnovení šlechty ve Francii

vznik Občanského zákoníku (Code Civil, 1804), Obchodního zákoníku (1808) a Trestního zákoníku (1811)

nové války:

porážka Anglií (v čele s kapitánem Nelsonem) u Trafalgaru

1805: výhra nad rakousko-ruskou armádou v bitvě u Slavkova na Moravě

invaze do Ruska (porážka)

1813: bitva národů u Lipska (ruské, pruské, rakouské a švédské vojsko porazilo Francii a dobylo Paříž)

vytvoření Rýnského spolku (z 16 států), závislého na Francii (zánik Svaté říše římské národa německého)

po porážce u Lipska byl Napoleon zbaven vlády a vyhoštěn na ostrov Elba → obnovení vlády Bourbonů → pokus Napoleona o návrat: porážka u Waterloo (18. června 1815)

Francie v 19 století

restaurace Bourbonů

Ludvík XVIII. (bratr popraveného krále)

kontrarevoluční teror (činitelé z předchozích let byli popraveni, návrat šlechtických emigrantů, uzavření svazku s katolickou církví – vliv jezuitů a jiných mnišských řádů)

1815: zvolena Poslanecká sněmovna („k pohledání“) většinou z monarchistů (usilovala o obnovu výsad šlechty a duchovenstva)

v roce 1816 však byla rozpuštěna králem ze strachu před novými revolučními nepokoji

ve volbách vítězství umírněných roajalistů, zastánců Ústavy

1820-1821: u moci ultraroajalisté

změna volebního systému, předběžná cenzura, školy pod dohledem biskupů

zakládáni tajných organizací podle vzoru italských karbonářských spolků (karbonářské venty)

Karbonáři: snaha svrhnout monarchii Bourbonů ozbrojeným povstáním, 3 způsoby nahrazení:

jejich povstání v letech 1820-1821 ve francouzských městech byla však potlačena a většina karbonářů byla popravena

pozemková aristokracie získala zpět většinu svého původního majetku

1825: zákon o miliardě (šlechtické rodiny postižené konfiskací během revoluce dostaly odškodné na nákup ztracených statků)

též se jim dostávalo daňového zvýhodnění

Francie byla konstituční monarchií: král měl zcela v rukou výkonnou moc a o moc zákonodárnou se dělil se dvěma sněmovnami

1824: po smrti Ludvíka XVIII. se dostal k moci jeho bratr Karel X.

snaha o obnovu absolutismu (1829-1830)

březen 1830: požadavek sněmovny o rozhodující slovo při určování veřejných zájmů → 16. května: král rozpustil sněmovnu a vyhlásil nové volby, jejichž výsledky však neuznal a připravil mimořádná opatření (proti sněmovně a opozičnímu tisku)

25. července: 4 nařízení odvolaná na čl. 14 charty (právo panovníka zasahovat v zájmu bezpečnosti státu) → chápáno jako králova zrada (barikády, dobytí královského paláce a útěk krále)