Francie

Období Konzulátu

9. listopadu 1799: vyhlášen výjimečný stav – ochrana před jakobínským spiknutím, Napoleon prohlášen velitelem vojsk, členové direktoria podali demisi

10. listopadu 1799: Bonaparte rozpustil Radu pěti set a Radu starších, vynucení dekretu o předání moci třem konzulům (sám byl jedním z nich) → nastolení vojenské diktatury

nová Ústava („Ústava osmého roku/konzulská“)

veškerá moc soustředěna v rukou prvního konzula (Napoleona)

4 zákonodárné orgány pouze formální (senát, státní rada, tribunál, zákonodárný sbor)

vládní moc (pravomoc zákonodárná i výkonná) svěřena 3 konzulům, státní radě a ministrům

Konzulové – jednali a usnášeli se za přítomnosti tajemníka a generálního sekretáře, nebyli zodpovědni za své jednání, mohli bát znovuzvoleni:

Státní rada: 30-50 členů jmenovaných a odvolatelných 1. konzulem, vybírání z národních seznamů volitelnosti, součástí byl generální sekretář, rozděleni do 5 oddělení (v čele každého přednosta jmenovaný konzuly), mohla se vyjadřovat ke každému návrhu zákona o nařízení veřejné správy, působila i jako správní soud

Ministři: pouzí úředníci výkonné moci, jmenováni 1. konzulem

Tribunál: 100 členů volených senátem (osoby nad 25 let), v čele předsednictvo (předseda a 4 tajemníci), úkolem bylo zkoumání návrhů zákonů

Zákonodárný sbor: 300 členů volených senátem (nad 30 let), v čele předsednictvo (předseda, 4 tajemníci), schvalování vládních návrhů zákonů, právo suspendovat platnost Ústavy a navrhovat kandidáty do senátu

Senát: původně 60 členů → později 80, voleni doživotně, politicky neodpovědní, používali imunitu, zbaveni práva vykonávat jinou veřejnou funkci, v čele předsednictvo (předseda a 2 tajemníci), právo jmenovat konzuly, členy tribunálu a zákonodárného sboru, právo zkoumat ústavnost zákonů a zákony vykládat

změna organizace státní správy: dělení na kraje (prefekt, generální rada a rada prefektury), okresy (náhrada za kantony) a obce

výjimečný stav: zastavení nezávislých listů, přísná cenzura

zrušení zákonů přijatých během revoluce ohledně náboženství a církve (1801,1802 – konkordát s papežem: katolicismus uznán jako náboženství obrovské většiny Francouzů)

podpora podnikatelské činnosti a průmyslu, bankovnictví (1800: založena Francouzská banka) a obchodu

porážka Rakouska, mír s Anglií, Ruský výstup z koalice s Francií → Francie světovou velmocí

1802: Napoleon prohlášen za doživotního konzula

3. srpna 1802: změna ústavy

pravomoce 1. konzula rozšířeny na úkor Zákonodárného sboru

volební systém: všichni občané sídlící v kantonu se stali voliči v kantonálních shromážděních (dělených do sekcí)

v čele státu doživotní konzul Napoleon Bonaparte – rozsáhlé pravomoci a oprávnění

státní rada: ztráta pravomocí ve prospěch Senátu

vznik Tajné rady (konzulové, 2 ministři, 2 senátoři, 2 členové státní rady a 2 vysocí úředníci čestné legie)

zákon o vytvoření čestné legie (osoby vojenské i civilní): dělení na 14 kohort (v každé 7 velkodůstojníků, 20 velitelů, 30 důstojníků a 350 legionářů), jmenováni velkou správní radou