Francie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Systém státních orgánů
-
monarchie v čele s králem (v 9.století princip spoluvlády)
kapitulář z Quierzy (877): Karel se snažil zajistit nástupnictví Ludvíka Koktavého
879: princip volitelnosti (král Dolního Burgundska)
884: šlechtou zvolen za krále Karel Tlustý, 888 po jeho smrti zvolen Odo (jen částečně, protože již vládl „Prosťáček“ – syn Ludvíka Koktavého)
princip dědičnosti bylo těžké prosadit
královská moc za Kapetovců pevně propojena s církví, využívání rostoucí moci měst (→ centralizace státu)
posílení královské moci až za Filipa II. Augusta a Filipa IV.Sličného (konflikt s Bonifácem VIII. – bula Unam sanctam, 1302: požadavek podřízenosti všech křesťanů papeži je podmínkou spasení)
-
vznik královské rady (dvorští funkcionáři, její složení záviselo na králi)
1.velký senešal (finance, v čele královského vojska) → za Filipa II. conéctable
cancelarius/kancléř – řízení královské kanceláře (listiny s královskou pečetí, soudnictví a právní rady králi)
camerarius/komorník – královský dvůr a pokladny
Stavovská monarchie:
-
mění se postavení krále vedle něho jiné orgány)
-
vznik generálních stavů
-
13.století: dovršení sjednocení Francie (připojení Champagne, Lille, Chartres, Douai/ Macon, Septimánie, Poitiers, Auvergne)
-
centrální moc krále soustředěna na královském dvoře (l´hotel du roi)
-
parlament – zasedání zabývající se soudní mocí
-
1302 (za vlády Filipa IV. Sličného): vytvořeny generální stavy (stavovsko- zastupitelská instituce) pro řešení konfliktu s Bonifácem VIII.
3 složky:
šlechta (vyšší stav; hrabata a baroni docházeli na pozvání krále a mohli za sebe vyslat zástupce)
duchovenstvo (vyšší stav; preláti dostávali osobní pozvání a mohli poslat zástupce; kapituly a opatství volily po jednom zástupci)
třetí stavy (městský patriciát; ostatní na ně hleděli s pohrdáním; král povolával osoby stojící v čele městské správy – mairy/konzuly; jinak speciální volby)
svolávány hlavně v případech, kdy králové potřebovali peníze
aktivita v oblasti vojenské, správní, soudní i finanční (+ nástupnické právo: na strané sálského zákona: vyloučení žen z nástupnictví – oficiálně 1593!)
1356-1358: požadavek rozšíření práv (častější svolávání, očista ve státním aparátu, reorganizace soudnictví a pevná měna)
Velká březnová ordonance (1357)- kontrola nad správou a vynakládáním financí (zlepšení práce královských rádců a kancléře, revize stavu soudních procesů, kontrola práce bailiů, senešalů pivotů a vikomtů, zákaz soukromých válek, zabezpečení soukromého majetku proti zvůli královských úředníků)
změna od druhé poloviny 16.století (zastupitelé každé vesnice spolu s představiteli nejbližšího města vytvořili shromáždění volící delegáty do hlavního města, tam teprve voleni zástupci všech tří stavů/oddělená zasedání/každý stav měl 1 hlas)