Francie

zasedání provinčních stavů (ovlivňovali ji bailiové a senešalové) - 1338: zákaz vybírání královských daní bez souhlasu stavů

za vlády Karla V. (1364-1380): vyhýbal se svolávání generálních stavů→ svolávání notáblů (jím volená šlechta: princové, preláti, dvořané, profesoři bohoslovectví a právníci)

za vlády Karla VII. (1422-1461): generální stavy nuceny souhlasit se zavedením stálé každoroční daně (talio) → podpora existence královského vojska

Období absolutismu:

předpoklady od konce 14. století, vrchol za vlády Ludvíka XIV. (1643-1715)

15. století: sjednocení Francie, počátkem 16. století: Francie = nejvyspělejší a největší evropská země (15 mil. obyvatel, Paříž: 300 000) » hospodářský úpadek a politická krize→ občanské války (1559-1594)

3 období:

od 15. století:

postupná změna společenské struktury (větší přesuny obyvatelstva v jednotlivých krajích)→ sedláci se staly svobodnými lidmi (mohli odcházet od svých seniorů a zaměstnávat se libovolnou výrobou)

devalvace měny → zmenšení feudálních dávek, rozvoj řemeslné výroby

války o Itálii: problém nástupnictví v Neapolském království

přechod k absolutismu: velká rada a menší rada králova, rada po agendu

královská moc posílena centralizací královské domény (připojení Bretaně)

2. polovina 16. století:

hluboká vnitropolitická krize (důsledek náročné zahraniční politiky)

kalvinismus

myšlenka o právu na odpor protiv nespravedlivému panovníkovi, odmítání světského panování církve

květen 1559: v Paříži první synoda zástupců → jednotné vyznání víry, organizační řád

Jan Kalvín (Ženeva)

ve Francii hugenoti (vedeni Bourbony)

vláda Jindřicha II., Karla IX. a Jindřicha III. (pod vlivem matky Kateřiny Medicejské): vnitřní konflikty vyúsťující v občanské války

1572: Bartolomějský noc - vyvrcholení sporu mezi hugenotskými Bourbony a katolickými Guisy při svatbě Jindřicha Navarrského s královskou princeznou

1589: Jindřich IV. vydal edikt nantský (rovnoprávnost hugenotů s katolíky)

ekonomický vzrůst, upevnění absolutismu

právní zabezpečení dědičného zastávání státních úřadů, státní tajemníci si vydobyli rozhodující postavení v královské radě, generální stavy se nescházely

po smrti Jindřicha IV. svolány generální stavy (1614)jako nástroj boje proti absolutismu (zbytečně!) - rozpuštění

kardinál Richelieu (1. ministr Ludvíka XIII.)

navázal na Jindřicha IV. (1628: dobytí La Rochelle – zbavení hugenotů moci, ale ponechání jejich náboženské svobody)

intendanti – noví královští úředníci, svěření moci soudní, policejní i finanční v provinciích

podpora obchodu a průmyslu, zřizování velkých obchodních společností a rozšiřování francouzského koloniálního panství

povolání šlechty do diplomatických služeb

trestání vzpurných členů parlamentu

snaha rozbít habsburské obklíčení (Francie – hlavní účastník třicetileté války)

stálá armáda a loďstvo, zavedení daňového břemena, zesílení politiky merkantilismu

Závěť: prvním cílem byla velikost krále a druhým velikost království