FRANCIE

nové povstání, vojensky potlačeno  

•  ÚS vypracovalo novou ústavu (12. listopadu) 

o  Francie republikou v čele s prezidentem 
o  prezident volený všeobecným hlasováním na 4 roky, široká práva – jmenoval a 

sesazoval úředníky a soudce, řídil zahraniční politiku 

o  zákonodárnou moc mělo Zákonodárné shromáždění volené na 3 roky 
o  prvním prezidentem zvolen v prosince Ludvík Bonaparte, synovec Napoleona 
o  ve volbách do ZS získaly většinu monarchistické strany – orelanisté, legitimisté, 

bonapartisté = „strana pořádku“ 

•  rozpory v ZS – zahraničněpolitické otázky – středem tzv. římská otázka = vláda podnikla 

v 4/1849 vojenskou výpravu do Římské republiky – leví republikáni proti – přednesli návrh 
aby prezident a ministři byli předáni soudu za hrubé porušení ústavy – zakazovala používání 
ozbrojených sil republikánské Francie k potlačování svobody jiných národů – ZS návrh 
odmítlo – leví republikáni se rozhodli pro demonstraci – 13. 6., přerostla v ozbrojený konflikt, 
potlačena 

Období druhého císařství 

•  3/1850 – doplňující volby do ZS – sílící vliv levice 
•  přijat nový volební zákon – významná opatření všeobecného volebního práva 
•  rozepře v ZS mezi monarchisty = bonapartisté provedli v noci na 2. 12. 1851 převrat v čele 

s prezidentem – vojsko obsadilo Paříž, ZS rozpuštěno, nepřátelští politikové uvězněni 

•  leví republikáni = Výbor odporu, na některých místech Paříže barikády – odpor republikánů 

rychle potlačen 

•  policejní teror – ve 32 departmentech vláda vyhlášena stav obležení, republikáni posláni do 

vyhnanství do kolonií 

•  2. 12. 1852 – Ludvík Bonaparte se prohlásil císařem Napoleonem III. = Bonapartova diktatura