FRANCIE

vykonávali feudálové – získávali tuto pravomoc s udělováním imunit = vrchnostenské 
soudnictví – později omezováno ve prospěch královských soudů – představováno královskými 
úředníky = prévoty, resp. bail is, od 13. st. začali zřizovat zvláštní zástupce pro soudní věci 

•  zvýrazňování královských soudů si vyžádalo vytvoření speciálního královského soudního 

orgánu – ve 13. st. odděleném od královské kurie vznikl pařížský parlament – v době 
upevňování královské moci zřizovány postupně i v provinciích  

•  postavení královských soudů upevněno za absolutismu, královská moc kontrolovala i 

městské, vrchnostenské a církevní soudnictví 

Po VFR 

•  zásadní zlom – soudnictví začalo být pojímáno jako důležitá instituce, která musí být 

oddělena od státní správy i zákonodárné moci 

•  několik fází: 

1.  1790-91 – začalo se důsledně dělit na občanské, obchodní a trestní, soudci většinou 

voleni, v trestním soudnictví poroty, základy správního soudnictví 

2.  poznamenána politickým vývojem – jakubínský teror, zneužívání trestního soudnictví 

– 1793 mimořádný trestní soud = revoluční tribunál – soudil bez obhájců, bez svědků 
– trest smrti jediný druh trestu 

3.  1794 konec teroru, vydána nová ústava = thermidorská – zavedla občanské, 

nápravné a trestní soudy, do značné míry zachována volitelnost soudců, rostl význam 
smírčích soudců v trestním i civilním řízení, poroty pokračovaly ve své činnosti 

4.  1800-1801 – soudní reformy – v oblasti civilní fungovali smírčí soudci, občanské 

soudy I. instance, odvolací soudy, v oblasti trestního soudnictví smírčí soudci, 
nápravné soudy, trestní soudy; nadále existovaly poroty