FRANCIE

o  získala řadu ostrovů v různých částech světa 

•  vnitropolitický vývoj 

o  nestabilita – vláda vznikala dočasným sdružením několika stran parlamentu, často se 

střídaly 

o  řada afér – např. Dreyfusova, skandál s akciemi Panamského průplavu 

•  na počátku 20. st. oživení hospodářského života – stabilnější politická situace, zahraniční 

politika se obrátila k upevňování vztahů s dohodovými státy 

Meziválečné období 

•  z války vyšla jako nejsilnější kontinentální velmoc – i mírová jednání se konala v Paříži 
•  základním cílem Francie zdeptání Německa, Francii navráceno Alsasko, Lotrinsko 
•  1919, první poválečné parlamentní volby – systém dělení mandátů nahrazen kombinací 

majoritního a proporcionálního způsobu (1927 obnoven většinový systém) – zvítězil Bloc 
national, prosazoval hegemonistické zájmy Francie v Evropě 

•  1920, prezidentem Mil erand, ministerský předseda 1921 A. Briand 
•  platila ústava 3. republiky 
•  zahraniční politika oslabena názorem Anglie na německé reparace – roztržka mezi zeměmi 
•  konference o Dawesově plánu – významná porážka Francie, 1921 – spojenecká smlouva 

s Polskem, 1922 – účast na janovské konferenci, 1923 – vojenská okupace Porúří kvůli otálení 
Německa se splácením reparací 

•  1924 – volby – zvítězil „levý bok“ vedený radikálními socialisty, radikály, socialisty – „Národní 

blok“ prohrál kvůli neúspěchu porúrské akce a rostoucí inflace 

•  1928, volby ve prospěch pravice – ve 30. letech politické výkyvy, střídání vlád 

ORGANIZACE SOUDNICTVÍ  Do VFR