FRANCIE

o  opíral se o armádu, četnictvo, pařížskou byrokracii 
o  zrušil téměř všechny demokratické vymoženosti revoluce 1848 
o  pod záminkou boje proti tajným spolkům zlikvidovala vláda všechny demokratické 

organizace, politické kluby zavřeny 

o  potlačena svoboda tisku, opoziční noviny a časopisy zastaveny, nad ostatními 

stanovena přísná kontrola policie 

o  rozsáhlý policejní aparát – kontroloval všechny oblasti života 
o  řízení státu zaměřeno na posílení úlohy císaře (výkonná moc) 
o  zastupitelské orgány – měly být pouze bezvýznamnými institucemi 

§

3 komory – zákonodárný sbor – volen občany, neměl právo navrhovat 
zákony; senát – jmenovaný císařem, z nejvyšších úředníků a duchovenstva; 
státní rada – vypracovávala zákony na základě návrhu císaře 
 

•  války Napoleona III. 

o  s Ruskem – krymská válka (1853-1856) – měla upevnit postavení Napoleona III. na 

trůnu – na pařížském mírovém kongresu 1856 vystoupila Francie jako nejvlivnější 
evropská mocnost 

o  rozostřeny anglicko-francouzské i rakousko-francouzské vztahy 
o  Mexiko – zasažena prestiž císařství 

•  1857 – vnitřní problémy – období po r. 1860 = „liberální císařství“ – rozšíření práv 

zákonodárného sboru 

•  politika v období rakousko-pruské války r. 1866 měla vážné následky – neutralita Francie 

usnadnila Prusku vítězství, ale po vytvoření Severoněmeckého spolku (1867) Bismarck odmítl 
splnit sliby o „kompenzaci“ pro Francii 

•  Napoleon III. odmítl splnit závazky francouzsko-ruské dohody (1859) – pokusil se 

diplomaticky podporovat polské povstání (1863) – Rusko proti Franci  

•  1867 – sjednocení Německa znepokojovalo Francii – rozostření vztahů s Pruskem 
•  pokusy o zabrání kolonií poznamenaly vztahy s Anglií – vrcholem dokončení Suezského