Kabrhel OPD

někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké státy a Řím). 

Mezopotámie 

Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie 

(mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny 
Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již 
v této době vznikají nejstarší městské státy (např. 
Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi 
nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. 
sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. 
Tato říše byla vyvrácena kmeny Gutejců. 

K rozkvětu země došlo za vlády první 

babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda 
panovníka Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.). 

Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích 

kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutili sjednocení právních předpisů. Pod 
náporem Kassitů  však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali 
babylonskou kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), 
roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.  

Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na 

avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže 
(ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla 
soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu 
chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).  

Chetitská říše 

Kolem roku 1800 př. n. l. vzniká na území dnešního Turecka chetitský kmenový svaz. Po boji 

mezi kmeny dochází k vytvoření chetitského státu s hlavním městem Néšaš, později Chattušaš. 
V 16. století př. n. l. Chetité vpadli do Mezopotámie a zpustošili Babylon, o dvě století později 
vyvrátili i churritskou říši Mitanni. 

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

5

 
V čele státu stál panovník zvaný tabarnaš. „Šlechta“ tvoří poradní orgán zvaný pankuš,