Kabrhel OPD

heliaíá, zákonodárné a volební činnosti jako ekklésia 

búlé – „rada pěti set“, příprava návrhů pro lidová shromáždění, projednávání správních a 

hospodářských věcí, každý den jako „vláda“ zasedala 1/10 – prytanové. 

areopag – sbor bývalých archontů (nejvyšších úředníků), vykonával dohled nad 

dodržováním zákonů 

úředníci – voleni losem na ekklésii, nejvyššími úředníky dříve archonti, postupně nahrazeni 

úřadem stratégů, athénské úřady byly čestné, tudíž neplacené, princip anuity – dočasnosti 
(zpravidla volen na 1 rok), nepřípustná byla kumulace úřadů 

Po Peisistratově diktatuře opět zvítězila demokracie a byla upevňována četnými reformami. 

Patrně roku 508 př. n. l. dochází k tzv. Kleisthénovým reformám:  

o  rozdělení obyvatel nikoli podle majetku, ale podle územního principu – dělení na 

obce (démy), ze kterých se skládalo 10 okresů (fýl) – z každé fýly bylo voleno 50 
zástupců do búlé 

o  vytvoření úřadu stratégů – jeden z každé fýly, původně vojenské funkce, později na 

ně přecházela výkonná moc 

o  zavedení ostrakismu – střepinového soudu – možnost poslat do vyhnanství (na 10 

let) člověka nebezpečného demokracii, poslední doklad o použití je z r. 417 př. n. l.  

Miloslav Kabrhel 

OPD - zkouška 

8

otázka č. 4 – ústřední orgány a právo starověké římské republiky 

Roku 510 dochází k vyhnání posledního etruského krále Tarquinia Superba a je nastolena 

republika (res publica – věc veřejná). Záhy dochází k boji o moc mezi patriciji a plebeji, který 
končí tzv. secesí lidu r. 494 př. n. l. – plebejové si vynutili ustanovení funkce tribuna lidu (tribun 
plebis). Ten byl vybaven těmito pravomocemi: 

o  ius auxilii – právo pomoci plebejům postiženým svévolným jednáním patricijů 
o  ius intercessionis – možnost negovat rozhodnutí orgánu státu 

Pro ochranu před svévolným výkladem práva byl v roce 450 př. n. l. vydán Lex duodecim