OPD krátké otázky vypracované
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Karel IV. ve své bule vymezil pravidla volby německého krále mělo ji konat 7 kurfiřtů (3 duchovní a 4 světští), bylo stanoveno místo konání volby (Frankfurt nad Mohanem) a doba konání, ke zvolení stačila většina hlasů; po volbě krále se konala korunovace v Cáchách, po níž následovala cesta do Říma – korunovace císařem
Co to byl landfrýd
- je to tzv. zemský mír, od 12. století k omezení svémoci rytířů; byl vyhlašován panovníkem nebo stavy a městy, příp. po vzájemné dohodě, k ochraně veřejného pořádku a zákonů, zakazoval násilí, loupeže…; poprvé vyhlášen 1103 Jindřichem IV. pro celé Německo
Co bylo podnětem hrdelního soudu Karla V.
- 1532 byl vydán Hrdelní soudní řád císaře Karla V., původně zamýšlený jako celoříšská norma hmotně právní i procesní, ovšem neprosadila se, nakonec měl mít pouze doplňkový charakter. Nerespektoval zásadu nullum crimen sine lege. Znal pouze veřejné tresty, hojně se užívá trest smrti, nemožnost odvolání se, tortura, princip analogie. Ale závažnější případy řeší prof. Soudce.
Kdy, kde, jak a proč ke sjednocení Německa
- během složitých jednání se čtyřmi jihoněmeckými státy o budoucím statutu Německa byla uzavřena série smluv mezi Severoněmeckým spolkem, resp. Pruskem (Ústava – 1867) a jihoněmeckými státy – byla ustanovena jednotná německá říše, která byla spolkovým státem; 18. 1. 1871 – pruský král přijal titul císaře ve Versailles; Ústava německé říše byla vydána roku 1871 (Vilém II.)
Jak byl vnitřně organizován Říšský sněm
- koncem 15. století se vytvořily 3 kolegia (kurfiřti, říšská knížata, říšská města); každá zasedala odděleně, k přijetí rozhodnutí bylo potřeba souhlasu všech kurií
Z jaké kurie byly odvozené univerzalistické soudy Svaté říše římské
- středověká idea kontinuity římského impéria, snaha o vytvoření univerzální křesťanské říše; univerzalistické soudy vycházely z potřeb a neměly skutečné právní a historické podklady; zdůvodnění imperiální politiky německých panovníků
Nástupnictví císaře (Německo)
- němečtí panovníci byli trvale voleni (i když dlouhou dobu z členů panujícího rodu, resp. i na základě designace – nejstarší syn volen za císaře po smrti svého otce; princip dědičnosti se zde nedokázal prosadit
Saské zrcadlo
- nejvýznamnější soukromá systematizace středového práva v Německu ( zemské a lenní), 1220, sestavil jej Eicke von Repkow, vycházelo hlavně z právních obyčejů východosaské právní oblasti (autor odmítal recepci kanonického práva), nadřazuje světskou moc nad mocí duchovní.
Švábské zrcadlo
- císařská kniha zemského a lenního práva v hornoněmeckých městech (1275), zpracována na základě Saského zrcadla, autor ( asi františkánský mnich) čerpal z říšského a kanonického práva, uznával nadvládu duchovní moci nad světskou, ovlivnilo právo střední Evropy