OPD krátké otázky vypracované

- úředníci byli voleni losem. Kandidáti byly podrobeni prověřování – občanský původ, věk, vykonání vojenské služby, splnění finančních náboženských povinností, úcta k rodičům. Úřady nebyly placené, byly omezeny trváním obvykle na jeden rok. Opakované zastávání úřadů nebo hromadění úřadů nebylo dovoleno. Úředníci měli moc výkonnou, soudní, trestní. Principy: zásada výběrů z občanství, dočasnost výkonu funkce, odpovědnost před třídou, kolegialita, bezplatnost, zásada jedné stolice, zákaz opakování a hromadění funkcí

1. Řím

- město založené roku 753 př. n. l., stát vznikl v 6. stoletní př. n. l.

1. Servia Tullia reformy

- likvidace rodového zřízení, nové typy lidového shromáždění (comitia), nezávislé na rodové moci, majetkový census (5 tříd – centúrie – comitia centuriata)

1. Timokratický princip

- politické zvýhodnění majetných občanů (zejména při lidovém hlasování)

1. Hortensiovy zákony

- roku 287 př. n. l. plebiscita (usnesení concilia plebis – plebejských lidových sněmů) byla uznána závaznými i pro patricije

1. Co jsou Comitia curiata

- římský lid v nejstarších dobách se shromažďoval po kuriích na shromážděních zvaných Comitia curiata. Zúčastňovali se všichni dospělí muži a rozhodovalo se zde o zásadních otázkách života obce (vojna, mír). Při hlasování rozhodovala nadpoloviční většina. Byla založena na rodovém základě. Společnost Římanů = 3 kmeny (10 kurií = 1 kmen) = 30 kurií (1 kurie = 10 rodů) = 300 rodů

1. Triumvirát

- spojení nejvlivnějších osobností za politické krize: první triumvirát – 59. př. n. l. – Crassus, Pompeius a Caesar, druhý triumvirát – 43. př. n. l. – Marcus Antonius, Aemilius Lepidus a Octavianus

1. Organizace společnosti v Římě

- patricijové – starousedlíci (nobilitas – stará pozemková aristokracie, equitas – jezdci), plebejové – široké lidové masy

1. Jaké měly funkce plebejci

- 5. stol. př. n. l. – vznik plebejského tribunálu, jehož úkolem byla ochrana plebejského obyvatelstva pomocí ius auxilii, měli právo zasahovat do jednání všech státních úředníků, kromě diktátora – ius intercessionis. Osoba tribuna byla sacrosancta – nedotknutelná. Byli voleni plebejským lidovým shromážděním – comitia plebis tributa. Roku 287 – Hortensiovým zákonem dosáhli plebejci toho, že byla plebiscita postavena na úroveň zákonů a stala se závazná i pro patricije.

1. Principát

- roku 31 př. n. l. vznikl z druhého triumvirátu, Gaius Octavianus, principes senatus – čestné označení, společná vláda senátu a principa

1. Dominát

- od 3. století, nové chápání postavení císaře jako absolutistického monarchy, Diocletianus (dominus = pán, vlastník)

1. Impérium

- nejvyšší vládní moc, zásadně neomezená a nedílná, zahrnuje právo zákonodárné iniciativy, nejvyšší vojenské velení, jurisdikci trestní, správní pravomoc