OPD krátké otázky vypracované

1. Přímus

- povinnost právního subjektu uzavřít smlouvu (kontrakční povinnost)

1. Banalita

- stejná jak přímus, je to institut, který nutil poddané využít služeb šlechtického monopolu, musely platit šlechtě poplatky

1. Beneficium

- právní poměr, v němž jedna strana propůjčuje nějakou věc druhé straně s tím, že ta bude platit nájem (majetkovou výhodu). V podstatě je na doživotí, ačkoli v počátcích bylo dědičné – přirovnatelné k pronájmu věci

1. Precarium

- specifický druh pronájmu s tím rozdílem, že ukončení pronájemního poměru je na vyzvání – postavení nejisté, složité

1. Dominikál

- vrchnostenské pozemky – panská půda – do r. 1757 nebyla podrobena daňovému zatížení

1. Rustikál

- za feudalismu půda, jejímž vrchním vlastníkem byl feudál, ale na níž hospodařil poddaný rolník

1. Šlechta

- historicky se vyvinula z knížecí rodiny, při první dělbě majetku, při prvním porušení nerovnosti vznikla rodová šlechta – vyvíjela se v období rozdrobenosti. Privilegia: a) právo výlučného přístupu k úřadům, b) soukromé války – šlechtic mohl sáhnout k vojenské síle, c) právo branného odporu – domníval-li se, že jsou porušovány jeho práva a výhody, mohl zasáhnout vůči svému panovníkovi, panovníci se snažili tato práva omezit těmito způsoby a o církevních svátích, sobotách a nedělích, později i v pondělí a ve středu, nesmělo být využito na hřbitovech, v kostelech

1. Právo nobility

- právo povyšovat do šlechtického stavu, udělení šlechtictví, je výlučnou pravomocí panovníka, šlechta si podržela právo delegovat kandidáty

1. Církev

- historicky první stav, vznikla se státem, privilegia: a) řídila se vlastním partikulárním právem – kanonickým, 2) daňová, 3) nemají vůči státu vojenskou povinnost, 4) monopolní organizací na vzdělání, kulturu atd.

1. Co je byzantinismus

- je vztah mezi církví a státem, kdy císař svolává koncily, vyhlašuje církevní zákony, posuzoval konflikty ve víře. Císařův názor byl fakticky nejvyšším církevním ustanovením, císař za odměnu poskytoval církvi ochranu. Je to tedy kulturní, umělecký a životní styl, který se uplatnil v Konstantinopoli a spočívá okázalém projevu úcty vládci, též ze strany církve = caesaropapismus

1. Vztah církve a státu v 9. – 14. století

- 2. pol. 9. století (843 – Verdunskou smlouvou) došlo k rozpadu Francké říše, ale myšlenka a ustavení univerzální křesťanské říše existovala dál. Symbióza církve státu vedla v Německu ke splynutí náboženství s politikou. Panovníci tvořili s císařem politickou hierarchii. Záminka ke konfliktu státu a církve vyvrcholila bojem o investituru. Boj o investituru (teorie dvou mečů) – spor mezi papežem a císařem o právo volby biskupů v 11. -12. století. Vyvrcholil za Jindřicha IV. a V. a papežů Řehoře VII. a Urbana II. Skončil 1122 ve prospěch církve při volbě biskupa – konkordát Wormský – smlouva mezi Jindřichem V. a papežem Kalixtem II.