OPD krátké otázky vypracované

1. Rozdělení sil stavovské monarchie

- vládne král spolu se stavy, tj. s reprezentovanými politiky privilegovaných tříd obyvatelstva. Typický je dualismus vládní moci

1. Co je to právní universalismus

- existence jednoho právního systému, proti stojí právní partikularismus – více právních systémů vedle sebe

1. Co je partikularismus

- existence vícerých právních systémů vedle sebe; formy a) personalita práva – každý člověk s sebou nesl svůj právní režim, kterým se řídil ať přišel kamkoliv. Každý má svůj právní statut, ale je nerealizovatelná, jakmile se začíná rozrůstat větší pohyb obyvatelstva, nutně musela být nahrazena principem b) teritoriality – kdy na daném území a v dané době všichni tam žijící ať již trvale nebo přechodně se budou řídit tím právním systémem, který je běžný na daném území. Ius gentum – právo všem lidem a všem národům společné

1. Co je to léno

- statek udělený lenním pánem (seniorem) leníkovi (vazalovi). nejprve do osobního, později do dědičného držení za konané služby

1. Co mohlo být předmětem léna

- půda, úřad, hodnosti, funkce

1. Co jsou stavy

- jednotlivé privilegované vrstvy feudální společnosti, uzavřené skupiny, podílející se na státní moci, nadány různou mírou politických práv (šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo)

1. Co byly manuály

- v manuálech byly zaznamenány od 13. století výroky glosátorů, kteří se zabývali veřejnoprávními a správními záležitostmi i otázkami spojenými s ekonomickými úlohami městského státu v Itálii

1. Předchůdci léna

- beneficium- právní poměr, v němž jedna strana propůjčuje nějakou věc druhé straně s tím, že ta bude platit nájem (majetkovou výhodu). V podstatě je na doživotí, ačkoli v počátcích bylo dědičné – přirovnatelné k pronájmu věci. Precarium – speciální druh pronájmu s tím rozdílem, že pronájem půdy byl závislý na vůli vlastníka, ten mohl právní vztah kdykoli ukončit. Postavení druhé strany tedy bylo prekérnít.

1. Co byly právní knihy

- soukromé sepsání obyčejového práva – neoficiální prameny práva

1. Druhy městských knih

- knihy statutů – obsahující statutární (zřizovací) listiny a další privilegia, které město potom získalo; kniha soukromého vlastnictví – zapisovaly se zde majetkové poměry města (původní stav nemovitostí a movitý majetek, jejich převody), změny vlastnictví, závěti, kupní smlouvy; kniha administrativní a osobní – kdo je v čele města, kdo má volební právo, kdo zastává jaké funkce, kdo zajišťuje pořádek; knihy soudních rozhodnutí – rozsudky a jiná rozhodnutí městského soudu se vzájemně doplňovaly a reflektovaly i do jiných knih (např. spor o majetek osob), např. v Polsku Elbanská kniha – obyčejové právo severního Polska, Vislický statut Kazimíra Velikého – staré obyčejové právo ve Velkopolsku a Malopolsku, dále nové právní normy, právo trestní a státní správa.