OPD-Tauchen, zápisy z hodin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
SA (Sturmabteilungen – úderné oddíly), SS (Schutzstaffeln – ochranné oddíly), na
vzrůstající moc SA reagoval Hitler „nocí dlouhých nožů“, kdy nechal vrcholné
představitele SA (v čele s Ernstem Röhmem) zlikvidovat, postupně se stává státní
organizací, Norimberským tribunálem prohlášena za zločineckou
Během několika týdnů dokázali nacisté zlikvidovat parlamentní systém a nastolit totalitní
šovinistickou diktaturu. Již v únoru 1933 přiměli prezidenta Hindenburga zasáhnout do
svobody tisku, po požáru Říšského sněmu (ze kterého byli obviněni komunisté, jmenovitě
Marinus van der Lubbe) postupně zakázali či přiměli zakázat ostatní politické strany.
Pomyslným hřebíčkem do rakve Výmarské republiky byl zmocňovací zákon, přijatý 23. 3. 1933.
Ten umožnil vydávat vládě zákony bez souhlasu říšského sněmu. Oslabila i pozice prezidenta,
jelikož na něj vládní zákony podepisoval sám kancléř. Zánik prezidentské funkce znamenal
zákon o hlavě státu přijatý krátce před smrtí prezidenta Hindenburga, který stanovil, že
v okamžiku úmrtí jeho pravomoci přechází na říšského kancléře.
„glajchšaltování“ – centralizace a unifikace státní správy, rozpuštění zemských sněmů a
jejich nahrazení novými, věrnými Hitlerovi
Opatření z let 1933 a 1934 zlikvidovala parlamentní režim a nahradila ho totalitní diktaturou,
budovanou na vůdcovském principu, kdy se v rukou jedné osoby postupně nahromadily veškerá
moc. NSDAP se v rámci prorůstání stranických a státních struktur stala jedním z principů Třetí
říše. Rozhodující roli v tomto procesu sehrál zákon o zajištění jednoty strany a státu
z prosince 1933, kterým se NSDAP stala nositelem státní myšlenky.
TVORBA PRÁVA
o opovržení základními principy – porušování rovnosti před zákonem, rasové
nadřazenosti, tvorba zákonů ryze účelová
Norimberské zákony – zákon o ochraně německé krve a německé cti – zásah do sféry
manželského práva, snaha o „čistotu rasy“, dále zákaz používání říšských symbolů Židy, a zákon
o říšském občanství – rozdělení na „vyšší“ a „nižší“ rasy, říšské občanství náleželo jen árijcům,
kteří „byli ochotni věrně sloužit německému národu a Říši“