OPD-Tauchen, zápisy z hodin

Hlavním orgánem říše se stala spolková rada (Bundesrat), ve které mělo díky své mocenské 
převaze Prusko možnost negovat jakýkoli návrh na změnu ústavy. Spolu s říšským sněmem se 
podílela na zákonodárství. Od roku 1883 fungovala jako permanentně zasedající orgán. 

Císařem se dle nástupnického řádu pruského království stával pruský král. Stál v čele výkonné 
moci a armády.  

Zákonodárnou iniciativou disponoval říšský sněm (Reichstag), který dále schvaloval říšské 
zákony a hlasoval o říšském rozpočtu. 

Úkolem kancléře bylo vystupovat jako spojovací článek mezi říšskými orgány. Byl jmenován 
prezidentem a pouze jemu byl odpovědný.  

Soudnictví se řídilo říšským zákonem o soudní organizaci z roku 1877. Soustavu soudů 
tvořily zemské, vrchní zemské a říšské soudy. Na říšské úrovni také působil nově vzniklý Říšský 
soud (se sídlem v Lipsku) a Nejvyšší obchodní soud. 

PRÁVO V DOBĚ CÍSAŘSTVÍ 

Právní pořádek se opíral o částečně přejaté předpisy z dřívější doby, zejména spolkový trestní 
zákoník a obchodní zákoník. Naproti tomu docházelo k novým kodifikacím, přijaty byly 
postupně trestní řád (1877), občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch, 1896) a nově 
přepracovaný obchodní zákoník (1897). Součástí zákonodárství této doby jsou předpisy se 
sociální a pracovněprávní tématikou. Za zmínku stojí zákon proti socialistům (1878) 
vytvářející prostor pro zásahy proti socialistickým aktivitám, dále např. zákon o úrazovém 
pojištění (1884) či povolení dělnických výborů (1891). 

Miloslav Kabrhel 

OPD - shrnutí 

8

5. SEMINÁŘ - SOVĚTSKÉ PRÁVO 

Rusko v 2. pol. 19. století: 

o  carský absolutistický systém – „samoděržaví“ – car disponoval veškerými prostředky, 

všechny jím ustanovené orgány byly pouze poradní 

o  agrární charakter země 
o  ze šlechtických velkostatkářů se vyvinula carská byrokracie, která realizovala 

panovníkovu moc ve zbytku říše