OPD-Tauchen, zápisy z hodin

o  dělení obyvatelstva na šlechtu, duchovenstvo, měšťanstvo a venkovské obyvatelstvo 

(tvořilo cca 4/5 obyvatelstva) 

o  prohra v krymské válce – nutnost reforem, zejména zrušení nevolnictví (1861), 

zemská reforma (1864) 

o  dělení území na gubernie (50), ty se dělily na újezdy, ty dále na volnosti 
o  posílení mezinárodního postavení po rusko-turecké válce (1877-1878) 
o  prameny práva: ve městech Svod zakonov suščestvujuščich, na venkově obyčeje  

Po porážce u Cušimy (1905) v rusko-japonské válce v zemi naplno propukla první ruská 
revoluce. Dělnické stávky za ekonomické požadavky daly za vznik sovětům (orgány 
revolučního boje). Carský režim revoluci brutálně potlačil (střelba do demonstrantů u Zimního 
paláce), nicméně vydal Manifest o zdokonalení státního zřízení (17. 10. 1905), ve kterém 
slíbil přeměnu na konstituční monarchii a vznik Státní dumy.  

Stolypinova agrární reforma – první zákon vydán roku 1906, podle kterého mohl člen občiny 
požádat o vyjmutí půdy z občiny do osobního vlastnictví, dovršení v letech 1910-1911 – půda se 
stávala vlastnictvím rolníků, kteří ji ale často prodávali a stěhovali se do měst -> posílení 
zemědělské buržoazie (kulactva). 

ÚNOROVÁ REVOLUCE A VÝVOJ DO ŘÍJNA 1917 

Během války se výrazně organizují sověty, 27. 2. 1914 vzniká Petrohradský sovět dělnických a 
vojenských zástupců. Prvního března 1917 se rozhodl předat moc Prozatímnímu výboru státní 
dumy, bude-li vyhlášena demokratická republika a svoláno ústavodárné shromáždění (+ další 
kraviny typu svoboda tisku, omezení …). Po abdikaci cara (3.3) došlo k vytvoření Prozatímní 
vlády a vzniku dvojvládí (PV x sověty), I. všeruský sjezd sovětů přijal rezoluci o podpoře 
Prozatímní vlády v čele s Kerenským. 

Všeobecná nedůvěra ve vládu vedla k sílící revoluční náladě. Ozbrojené povstání v Petrohradu 
začalo 24. října 1917. Na prvním zasedání II. všeruského sjezdu sovětů bylo přijato prohlášení 
Dělníkům, vojákům a rolníkům o svržení moci kapitalistů.