OPD-Tauchen, zápisy z hodin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Snahou o úpravu organizace říše se stala Zlatá bula Karla IV. z roku 1356.
o vydána jako reakce na mocenský vzestup knížat, především kurfiřtů
o snaha o zajištění císařské hodnosti pro Lucemburky
o ustanovení volby 7 kurfiřty (král český, vévoda saský, falckrabí rýnský, markrabí
braniborský – světští, arcibiskupové mohučský, kolínský a trevírský – duchovní)
o kurfiřtům přiznána rozsáhlá práva v oblasti ekonomie, správy či soudnictví (fakticky
mohli nad svými územími vládnout neomezeně), posílení šlechty na úkor měst
I nadále však docházelo k oslabování panovnické moci, nejkomplexněji se snažil říšskou krizi
řešit Maxmilián I. Habsburský:
o věčný zemský mír
o zřízení říšského komorního soudu a vydání Řádu říšského komorního soudu
Miloslav Kabrhel
OPD - shrnutí
4
o rozdělení Reichtstagu na 3 kolegia
o vytvoření říšského regimentu – orgán pro správu země v době nepřítomnosti císaře
o rozdělení na 6, později na 10 krajů
V 16. století zmítaly územím SŘŘ války – německá selská válka (1524) a šmalkadská válka
(1546-1547) zakončená augšpurským mírem z roku 1555.
Snahy o upevnění panovníkovy moci pak definitivně pohřbil Vestfálský mír. Jednak SŘŘ ztratila
území v Nizozemí či Švýcarsku, zároveň byl však panovník nucen uznat plnou územní výsost
říšských stavů, což v pozdější fázi vedlo k tzv. „knížecímu absolutismu“. Zeměpáni vládli
absolutisticky, byli zároveň nejvyššími zákonodárci, vystupovali jako nejvyšší soudní instance a
koordinovali svou zahraniční politiku.
1807 a 1808 – Steinovy a Hardenbergerovy reformy – zabránění revolucí v Prusku, překonání
středověkého uspořádání společnosti
Definitivní zánik SŘŘ nastává v průběhu napoleonských válek (1806) se vznikem
profrancouzského Rýnského spolku.
STAVOVSKÁ STRUKTURA
Říšské orgány