OPD-Tauchen, zápisy z hodin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
V 18. století vydávání přirozenoprávních kodifikací (nejprve v Bavorsku): trestní zákoník
(1751, Codex iuris Bavarici criminalis), civilní soudní řád (1753, Codex iuris Bavarici
judiciarii) a civilní zákoník (1753, Codex Maxmilianeus Bavaricus civilis). Na konci 18.
století také došlo k sepsání pruského zemského práva – Allgemeines preußisches
Landrecht (APLR, 1794) – kodifikace norem všech právních odvětví.
CESTA KE SJEDNOCENÍ NĚMECKA (1806 – 1871)
Miloslav Kabrhel
OPD - shrnutí
6
RÝNSKÝ A NĚMECKÝ SPOLEK
Po porážce u Slavkova vzniká Rýnský spolek, profrancouzské sdružení 16 jihoněmeckých knížat.
Na jeho území dochází k přijímání ústav, přejat byl mj. i Code civil. Rýnský spolekpo porážce
francouzských vojsk r. 1813 přešel na stranu protifrancouzské koalice. Vídeňský kongres poté
ustanovil Německý spolek, zakládající listinou byla Německá spolková akta (1815, Deutsche
Bundesakte), která byla později modifikována Vídeňskými závěrečnými akty (1820, Wiener
Schlußakte). Hlavním městem byl Frankfurt nad Mohanem, vůdčí roli ve spolku mělo Rakousko.
Německý spolek byl pouhým spolkem nadále suverénních států (Staatenbund). Ačkoli u zrodu
stála proklamace ústavnosti, byly ústavy přijaty pouze v některých zemích, navíc pouze na
krátkou dobu (např. ústavy z let 1818-1819 v Bavorsku či Bádensku). V třicátých letech
revoluční vlna (zasažení revoluční vlnou z Francie), ale záhy potlačena. Vedlejším aspektem
revolucí byla také idea sjednocení Německa.
Vrcholným shromážděním bylo spolkové shromáždění (Bundesversammlung) se sídlem ve
Frankfurtu, předsednickou funkci získalo Rakousko. Soudnictví bylo v kompetenci jednotlivých
zemí.
NĚMECKÝ CELNÍ SPOLEK (DEUTSCHE ZOLLVEREIN)
Motivem byla snaha o zrušení celních bariér mezi jednotlivými členskými státy, proto roku 1833
vniká Německý celní spolek. Výsledkem bylo vytvoření prostoru pro ekonomickou expanzi a
posílení německého národního povědomí. Nezahrnoval Rakousko, vůdčí úlohou se pyšnilo
Prusko – pozdější „maloněmecká koncepce.“ Spolkovým orgánem se stala generální celní
konference, po roce 1867 ustanovený celní parlament.