Obnovená zřízení zemská

České a československé právní dějiny 

Obnovená zřízení zemská 

1

Josef Bártů 
 

Obnovená zřízení zemská 

Abychom pochopili, o jak přelomové a důležité dokumenty šlo, musíme si vyložit některé 

historické souvislosti, které vyústili ve vydání těchto dokumentů. Od roku 1526 u nás vládnou 
Habsburkové, Ferdinand I. Habsburský podepisuje volební kapitulaci, která má mimo jiné zaručit 
náboženskou svobodu, že sídelní město bude Praha a nebude mít cizí rádce. To všechno samozřejmě 
nebylo myšleno vážně, protože cílem Habsburků bylo vybudovat univerzální absolutistickou 
katolickou monarchii, kde o svobodě vyznání nemohla být řeč. K jistému uvolnění poměrů dochází za 
Maxmiliána II. a Rudolfa II. Maxmilián ústně uznal 1575 nekatolická náboženství a Rudolf II. 1609 
vydal pod nátlakem opozice Majestát náboženských svobod. Poté, co abdikoval však, na trůn 
nastupuje jeho bratr Matyáš, který opět pokračoval v rekatolizaci a tím porušoval Rudolfův Majestát, 
to pak vyústilo v české stavovské povstání – první etapu třicetileté války. 

České stavovské povstání vypuklo 23. května 1618 druhou pražskou defenestrací a skončilo 

bitvou na Bílé hoře u 11. listopadu 1620. Nešlo vlastně ani o bitvu jako o dvouhodinovou potyčku, 
kterou císařské vojsko rozhodnulo jednoznačně ve svůj prospěch. To se stalo rozhodujícím 
okamžikem, který Ferdinand II. využil ke konečné přeměně stavovské monarchie na monarchii 
absolutistickou. Už měsíc po svém vítězství připravuje Ferdinand II. společně se svými rádci revizi 
právního řádu, tak aby zakotvoval absolutistickou vládu. 21. 6. 1621 pak nechává popravit 21 českých 
pánů, kteří stáli v čele povstání, na Staroměstském náměstí katem Mydlářem. Mezi popravenými 
odbojníky byl například Jan Jesenius (1. pitva u nás), Kryštof Harant z Položic a Bezdružic nebo Václav 
Budovec z Budova.