Portfolio ke zkoušce ze Školní pedagogiky

Jarní semestr 2017

Školní pedagogika

pracovní portfolio

Daniel Sikora

UČO 430 115, skupina SZ6045/02

OBSAH

• Vypracované zadané úkoly:

• Pojetí žáka

• Analýza výukových forem a metod

• Cíle

• Rozbor hospitované hodiny

• Další podklady

• Otázky týkající se vlastního vyučování, které přede mnou vyvstaly

v rámci výuky předmětů teorie a praxe výuky, školní pedagogika a

učitelská praxe 2

Pojetí žáka

Jak přemýšlím o žákovi?

Jaká je moje představa o úspěšném žákovi?

Jak vidím svůj vztah a přístup k žákovi?

Mám-li se zamyslet nad tím, co se mi vybaví, když se řekne žák, zřejmě si mohu představit jakéhokoliv žáka chci, a to buď někoho koho dobře znám, nebo někoho koho jsem si zapamatoval jen z vidění díky tomu, že na mě nějak významněji zapůsobil, nebo si mohu představit nějaký můj zcela specifický jakýsi obraz žáka, a to ještě zcela různými způsoby. To co zde právě popíšu, může být klidně považováno třeba jako nějaký mix všeho možného.

Žáka vnímám jako jakousi bytost, dá se ji vnímat klidně svým způsobem už jako dítě z mateřské školy, ale spíš si pod tím slovem představím hlavně školáka základní školy. Na střední škole sice taky někdy mohu vnímat vzdělávané osoby jako žáky, však tam mi už více přijde možná lepší označení „studenti“, byť tak pak vnímám hlavně studenty vysoké školy.

Žáka vnímám jako samozřejmě plnohodnotnou svobodnou lidskou velmi složitou osobnost, jež je potřeba rozvíjet po všech stránkách, byť by bylo nejspíš nejlepší každého rozvíjet právě po té stránce, pro niž má pravděpodobně nejlepší dispozice. Žák je člověk, či spíše hlavně dítě, jež vnímám jako plnohodnotnou, vyvíjecí se lidskou bytost, se svými potřebami jak biologickými, sociálně-kulturními, tak psychologicko-emociálními. K žákovi nechci přistupovat jako k nějakému robotu, jež přijímá jakési podněty, ke každému je třeba jakýsi zvláštní cit, byť již podle jakési sociální atmosféry, tak i podle samotného konkrétního individua. Když já byl žákem základní školy, bohužel jsem si často připadal jako něco mezi robotem a ovcí v davu, a právě proto bych se asi spíš radši chtěl pokusit, aby se tak radši žádné dítě, žák, necítilo. Byť se může třeba někdy zdát, jak jsou žáci, ale i my všichni lidé, velice racionální, já vím, že tomu tak není, vím, že na nás působí emoční vlivy opravdu značně, zvlášť na děti, a zvlášť na děti, jež přicházejí do puberty. Hlavně takoví žáci, vím, že dokážou velice dobře vycítit, jaký má učitel obecně vztah k žákům. Pokud učiteli jde hlavně o předání učiva a nehledí pozitivní sociální klima a pozitivní lidské vztahy, pak, alespoň podle mě, obvykle opravdu nemusí být vůbec žáky oblíben a je větší riziko, že mohou v jeho interakci s alespoň s některými z žáků nastat i velmi nehezké potíže.