Obnovená zřízení zemská

Ferdinand II. začíná uvádět doporučení svých rádců, kterými měl upevnit svou moc a nastolit 

absolutismus, do praxe. Byl zrušen Majestát náboženských svobod a 1621 vypovězeni z pražských 
měst nekatoličtí duchovní (vyjma luteránů, ti byli pod ochranou Ferdinandova spojence kurfiřta 
saského), 1622 pak dochází k porušení basilejských kompaktát tím, že byli vypovězeni nekatoličtí 
kazatelé. Ještě téhož roku byli vypovězeni i luteránští kazatelé. 1624 je patentem za jediné 
náboženství prohlášen katolicismus, tento patent se zatím netýkal šlechty. Monopol na vzdělávání a 
cenzuru dostali do svých rukou jezuité. 

Tak byla připravena cesta k zásadní revizi zemského zřízení. Ferdinand II. ustanovil 

sedmičlennou rekodifikační komisi, jedním ze členů byl i Albrecht z Valdštejna, jako jediný patřil svým 
původem k české šlechtě. Hlavním teoretickým východiskem kodifikačních změn se stala teorie o 
propadlých právech, která vycházela z obyčejů válečného práva. Podle této teorie čeští stavové tím, 
že se postavili se zbraní v ruce svému zákonnému králi a byli poraženi, ztratili ve prospěch vítěze 
veškerá práva, která jim dosud patřila a zůstali na vítězi, kolik práv jim „milostivě“ ponechá či odejme.  

Nový zákoník byl vytištěn německy, český tisk zůstal nedokončen (cíl podpořit germanizační 

tendence a znemožnit široké veřejnosti přístup k novému zákoníku). OZZ bylo pak vyhlášeno 
uvozovacím patentem Ferdinanda II. 10. května 1627 pro Čechy, přesně o rok později byl vydán 
analogický text pro Moravu. 1640 byly ještě k OZZ připojeny Dodatky a vysvětlivky (Novellae et 
Declaratoriae), které poněkud mírnily strohý absolutistický ráz původního textu. Ustanovení 
Obnovených zřízení zemských se udržela až do roku 1848. 

České a československé právní dějiny 

Obnovená zřízení zemská 

2

Josef Bártů 
 

Obnovená zřízení zemská navazovala na Vladislavská zřízení, obě zemská zřízení Ferdinand II.