Přednášky ŘP

I. - III. tabule: procesní právo 

rodinné, sousedské, dědické, trestní, správní (pohřby, stavby,…) 

málo se objevovalo právo obligační 

nerozlišováni patriciové a plebejové → ale byl zákaz sňatku (na posledních tabulích) 

kazuistika 

- 

kodexy 

gregoriánský 

theodosiův 

Římské právo 

K. K. a kolektiv 

4 

2) Římský civilní proces 

přednášející dok. Veselá 

OBDOBÍ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ 

- 

období předstátní 

- 

doba královská 8. - 5. st. př. n. l. (753 – 510) 

přelom Etruské nadvlády nad Římským územím, zárodek státu římského 

- 

republika r. 510 (vyhnání posledního etruského krále Superba) - 27 př. n. l. 

- 

císařství 

principát 27 př. n. l. - 284 n. l. 

dominát 284 n. l. – 395 n. l. 

o 

císař Diocletián 

o 

395 rozdělení na východ a západ 

- 

pád západořímské říše 476 n. l. 

- 

pád východořímské říše 1453 n. l. 

 
- 

řešení sporů v předstátní době – vendeta 

- 

gentily – pomsta 

•  svévolné uplatnění nároků bez hranic 

- 

thalio – odplata 

•  způsobím Ti ty samé nesnáze, jaké jsi ty způsobil mně 
•  „oko za oko, zub za zub“ (zásada reciprocity) 

- 

prétor 

- 

soudce (judex) – mohl být kdokoliv (dospělý římský občan, v praxi Římané vybírali soudce převážně z alba 
senátoru, takže soudce – senátor) 

- 

soukromé soudce pověřil rozhodováním magistrát – úředník, musel slíbit, že bude rozhodovat objektivně a 
podle práva 

- 

pokud šlo o spory, kde šlo o speciální znalosti, mohl být ustanoven buď 1 arbitr nebo senát 3 arbitrů, kteří 
měli větší rozhodovací volnost, zejména pokud šlo o řízení nesporné 

- 

pokud šlo o spory důležitější, např. dědické spory, je zde několik soudců (sto členný sbor), spory o svobodě 
člověka – 10 členů soudců (decemvirové)