Přednášky ŘP

- 

jurisdikce se opírala o magistrátovo impérium 
 

- 

v období vzniku státu se začínají objevovat soudní orgány 

•  pontifikální jurisprudence 

- 

rozhodování v rukou kněží (pontifiků) 

•  náboženství ustupuje – státní úředníci (soudní) 
•  klasické soudní řízení se rozpadá do dvou fází 

I.  fáze (in iure) – jestli se žaloba bude konat vůbec 

o 

existuje žaloba? (tria verba  - do – dělat, vybrali soudce, dico  - stanovil se 
termín, kdy dojde k II.fázi – řízení, ad dico - ?)  

ano  

ne 

úředník ji může vytvořit a jde za soudcem 

o 

prétoři – republika (2.pol 4.st.př.n.l.) : 

praetor urbanus (městský) – dohlížel na rozhodování sporu 

praetor prebulus (cizinecký) – pomocníci ve formě edilu (zejména 
pomoc ve finančních otázkách)  

II.  fáze – skutečné soudní řízení 
III.  fáze 
IV.  fáze – vynesení sentence (=rozsudku) 

o 

deklaratorní rozsudek (ex tunc – potvrzení stávajícího stavu) 

o 

konstitutivní rozsudek (ex nunc – změna) 

 
Druhy procesů 

1) Legisakční řízení  

•  jednoduché z hlediska průběhu i forem 
•  veřejné 
•  pouze v některých dnech, dies fasti – dny, kdy se soud mohl konat, di est non fasti – nesměl se 

konat  

•  průběh: 

- 

žalobce šel za praetorem, dostal žalobu 

- 

řízení se konalo na SV části fóra 

- 

dies fasti – dny, kdy bylo příhodné konat řízení 

- 

soudce seděl na vyvýšeném místě – tribuna (od toho tribunál) 

Římské právo 

K. K. a kolektiv 

5 

- 

žalobce na jedné straně – actor, pokud někdy odmítl svědčit, sám pak nesměl žalovat; 
žalovaný na druhé – reus (nemohli – otroci (věc), ti, kteří byli podřízeni patria familias, děti, 
ženy)