říman - zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Negotium revocabile – má plné právní účinky, ale osobě, které by mělo být na škodu, se poskytují obranné prostředky
Existují případy, kdy platnost jednání může popírat jen určitá osoba např. negotium claudians – dvoustranná smlouva uzavřená s nedospělcem je platná pouze pro dospělého, je-li však žalován o plnění, aniž by žalobce chtěl plnit dobrovolně, namítne účinně nulitu
Naříkat (odporovat) může jen ten, komu hrozí z jednání nějaká újma (kdo byl psychicky donucen) nebo testamentem zkrácený dědic, ale musí projevit odpor
Konverze právního jednání – zamýšlené jednání nevznikne pro nějaké vady jako jednání platné, jednající ale vadným postupem splní všechny náležitosti právního jednání jiného
Konvalidace – právní jednání neplatné nabude bez dalšího platnosti odpadnutím překážky
Soudní rozsudky a úřední výroky
Má povahu deklaratorní nevytváří pravidla nová
Povahu konstitutivní má zcela výjimečně (pokud jde o rozdělení společně držené věci, o rozdělení pozůstalosti mezi spoludědice a ve sporech o určení mezí sousedících pozemků), také intedikty praetora nebo reskripta císaře
Bezprávné činy
Za protiprávní jednání lze považovat každé porušení právem uložených povinností bezpráví v nejširším slova smyslu, protože lze odčinit na základě prostředků, které jsou určeny na ochranu účastníků právního vztahu
Skutečné bezpráví – zvláštní typ zásahů, které porušují abstraktní právní normu, a které proto dávají vzniknout novým právům a novým právním povinnostem, což jsou
Právo na náhradu škody
Právo a pokutu
Pokud právní vztah porušuje jen zájmy jednotlivce, je na poškozeném, jak si zjedná nápravu (delictum privatum)
Protiprávní jednání ohrožuje zájem celé pospolitosti, je stíhán v zájmu všech (crimen)
Civilní delikty
Krádež actio furti
Poškození cizí věci
Urážka na cti actio iniuriarum
Praetorské právo znalo
Metus (jednání vynucené hrozbou)
Dolus (podvod) actio doli
Poškozeným přísluší actiones poeanales proti pachatelům a každá žaloba má vlastní technické označení podle deliktu (za delikt považovalo římské právo jen typizované jednání viz výše)
Vznik deliktu vyžadoval
Zásah pachatele je objektivně protiprávní (ne v nutné obraně vim vi repellere licet – je dovoleno zahánět násilí násilím, ne v nouzi, neodpovídá za jednání ani když poškozený s jeho chováním souhlasí volenti non fit iniurua – tomu, kdo chce, se neděje bezpráví, což neplatí při ublížení na těle)
Způsobilost pachatele spáchat bezpráví vědomým činem – vylučuje děti, nedospělce, šílence, právnické osoby
Bezpráví lze klást pachateli za vinu – když bezpráví chtěl (zlý účel nebo nedbalost)
Dolus – zlý úmysl, stav vědomí člověka, který určitým způsobem jedná, ačkoli ví, jaké škodlivé důsledky jeho jednání může mít, pachatel za něj odporuje vždy – pojmový znak krádeže, urážky na cti a obou deliktů praetorských