Výcuc z výcucu římského práva

- dobrodiní separace za určitých podmínek lze sjednat oddělení dlužníkova majetku, který se stal dědicem od pozůstalosti - zůstavitelovi věřitelé získali výhodu, neboť byli chráněni před věřiteli dědicovými

- o udělení separace rozhoduje praetor, možno o ní zažádat v lhůtě pěti let

- dědic mohl s pozůstalostí volně nakládat (i ji injurecessí prodat jako celek

- možné odnětí dědictví státní mocí, pokud se dědic ukázal být nevhodným nebo pokud se provinil proti zůstaviteli, odňaté dědictví připadá státu

VYDRŽENÍ POZŮSTALOSTI

- Z12D zemřel li zůstavitel bez dědiců a ani nezanechal testament, jeho majetek věc ničí a bylo možné jej okupovat, stačila roční držba

- v době klasické se vydržení nepřisuzovalo pozůstalosti jako celku, ale k jednotlivým částem pozůstalosti, držba 1 rok, mělo k ní dojít dříve než dědic nabyl dědictví

- držitel musí mít způsobilost stát se testamentárním dědicem, nemusí dokazovat ani spravedlivý důvod nabytí (titul) ani dobrou víru

SPOLUDĚDICOVÉ

- více dědiců u jedné pozůstalosti, všichni univerzálními sukcesory, postavení spoludědice podobné jako u spoluvlastnictví

- podle dědických podílů rozděleno mezi spoludědice vše co bylo reálně dělitelné

- k tomu, co reálně dělitelné nebylo, vzniklo společenství (konsorcium) - to nemuselo být trvalé, možné domáhat se jeho zrušení žalobou actio familiae erciscundae

- rozdělení spoluvlastnictví lze dosáhnout i žalobou actio communi dividundo

PRÁVNÍ OCHRANA DĚDICE

- základní ochranný prostředek actio hereditas, přísluší proti každému, kdo dědici zadržoval pozůstalost nebo jednotlivé pozůstalostní věci, žaloba nesměřovala bezprostředně proti osobě žalovaného, cílem bylo vydání věci

- pokud žalovaný odmítl vydat pozůstalost, byla mu držba odebrána interdiktem quem hereditatem

- preatorský dědic chráněn interdiktem qouro bonirum, kterým se mohl domáhat vydáí pozůstalostních věcí, účinný i proti civilnímu dědici

ODKAZY

- odkaz = jednostranný právní úkon pro případ smrti, jímž zůstavitel poskytuji k tíži svého dědictví majetkový prospěch osobě, která není jeho dědicem - singulární sukcese

- legátům - název odkazu civilního práva, možno zřídit v testamentu nebo kodicilu potvrzeném testamentem, civilní odkazy přísně formální

- 4 druhy odkazů :

odkazovník získal k věcem kvirické vlastnictví ve chvíli, kdy se ujal dědic pozůstalost odkazovník získal obligační nárok na vydání předmětu, dědic povinen převést odkazovník obligační nárok, dědic musí jen strpět že si věc vezme

odkaz poskytující zvláštní majetkový prospěch jednomu ze spoludědic

- k nabytí odkazu nutná smrt zůstavitele a nabytí dědictví dědicem

FIDEICOMMISA

- neformální odkaz (od legat se liší neformálností)

- osoba, k níž se zůstavitel obracel nemusela být jeho dědicem