Výcuc z výcucu římského práva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- civilní posloupnost převáděla některá práva a povinnosti mimomajetkové povahy x praetorská posloupnost čistě majetkový ráz
- civilní dědic chráněn žalobou hereditatis petitio (podobná reivindikaci)
- praetorská posloupnost chráněna žalobami vytvořenými podle ius civile, rozlišení podle toho, zda byla praetorem držba udělena a tudíž věcně podložena
- bonorum possessio cum re - držba udělená praetorem, jen takto držitel skutečným praetorským dědicem, mohl prosadit své právo i proti civilnímu dědici
- bonorum possessio sine re - neudělena praetorem takže věcně nepodložena
- později (justiniánskými novelami) vyrovnání rozdílů mezi oběmi posloupnostmi, místo heredita a bonorum possessio jednotný výraz sukcese
POSLOUPNOST INTESTÁTNÍ (zákonná)
- podmínkou nastoupení smrt zůstavitele, který nezanechal (platný) testament, dále povolaný dědic způsobilý stát se dědicem (římský občan, alespoň nasciturus)
- delace = okamžik smrti, adice = okamžik nastoupení pozůstalosti dědicem
- vycházela z příbuzenských vztahů, původně agnátských (právních) pak kognátských
- postupný vývoj intestátní posloupnosti:
nejstarší úprava v Z12D
posloupnost po otci rodiny - dědici vlastní a nutní osoby podřízené otcovské moci tj. zejm. manželka a děti, dále mohli být vnuci, osoby sešvagřené
dědici se stávali okamžikem zůstavitelovi smrti, nemožnost odmítnutí dědictví
mezi nejbližší dědice se dědictví dělilo podle počtu hlav (rovné díly), u vzdálených dědiců podle kmenů (vnuci se dělili o díl jejich předka)
Z12D zavádí zákonné dědické právo nejbližšího agnáta - takto vždy, když byla zůstavitelem žena, neboť ta nemohla mít vlastní dědice (nemá otcovskou moc)
reforma praetorského práva
- prosazení kognace, zavedení dědických tříd, zavedení možnosti odmítnout dědictví
- dědické třídy: 1. děti (vlastní dědici, potomci podle kognátského příbuzenství),
2. legitimní dědicové podle ius civile 3. pokrevní příbuzní 4.pozůstalý manžel(ka)
- všechny osoby povolávány postupně, některé osoby povolávány vícekrát (manželka)
justiniáská úprava
- justiniánské novely smazaly rozdíl mezi civilní a praetorskou intestátní posloupností, podle nové úpravy naprosto směrodatné kognátské (pokrevní) příbuzenství
- dědické třídy: 1. zůstavitelovi potomci 2. zůstavitelovi rodiče a sourozenci s dětmi
3. polorodí sourozenci a jejich děti 4. všichni další kognáti bez rozdílu stupně
- nemanželské děti dědily jen po matce (po otci jen pokud byly legitimovány)
- vdově přiznán nárok na určitou část pozůstalosti (např. ¼) bez ohledu na ostatní dědice
POSLOUPNOST TESTAMENTÁRNÍ
- rozhodující testament = jednostranný právní úkon, jehož hlavní složkou jmenování dědice
- testament v římském slova smyslu dělal z dědice univerzálního sukcesora (ostatní případy jen pořízení pro případ smrti, která nejsou testamentem)