Výcuc z výcucu římského práva

- novací se zrušovala stará obligace, se všemi akcesemi a účinky co již vyvolala

SPLYNUTÍ (confusio)

- běžné v dědickém právu

- zánik obligace „ipso iure“ když splývá osoba věřitele a dlužníka

PROMINUTÍ DLUHU

• zánik obligace aniž by věřitel dosáhl uspokojení svého nároku

• abstraktní smlouva mezi věřitelem a dlužníkem, může mít nejrůznější kauzu

• prominutí se musí provést stejnou formou, jakou byla obligace zřízena, hlavním formálním způsobem prominutí dluhu acceptilatio, neformálním lacrum de non legendo (úmluva, že se dluh nebude vymáhat)

OBLIGACE - ZVLÁŠTNÍ ČÁST

KONTRAKTY VERBÁLNÍ

- ústní smlouvy vznikají pronesením určitých právem stanovených slov

- kongruence (shoda) mezi otázkou a odpovědí - dlužník musí odpovědět stejným slovesem jakým se věřitel zeptal

- stipulace smlouva abstraktní, prosté uplatnění formy dává vznik závazku, kauza vedlejší

- smlouva přísně jednostranná tzn. jen 1 žaloba - actio ex stipulatu (žaloba přísného práva)

KONTRAKTY LITERÁRNÍ

- vzniká provedením zápisu do účetních knih

- smlouva abstraktní, důležitější forma než obsah

- brzy vyšly z užívání (v době klasické)

- smlouva jednostranná - jen 1 žaloba (actio certae creditae pecuniae), žaloba přísného práva

KONTRAKTY REÁLNÉ

- vyžadují ke svému vzniku předání věci (dohoda o některém ze čtyř smuvních typů bez předání věci je dohoda o smlouvě budoucí)

- 4 staré reálné kontrakty pojmenované: mutuum, commodatum,, depositum, pignus

- později přibyly reálné kontrakty nepojmenované

• mutuum - smlouva jednostranná, přísluší pouze jediná žaloba

• commodatum smlouvy dvoustranné nerovné  přísluší 2 žaloby:

• depositum actio directa - hlavní žaloba, na vydání předané věci

• pignus actio contraria - uplatňuje nároky vůči tomu, kdo věc předal

• reálné nepojmenované - smlouvy dvoustranné rovné, přísluší každé ze stran 2 žaloby: žaloba na vrácení plněného, žaloba na slíbené protiplnění

MUTUUM (zápůjčka)

- nejstarší, jednostranná smlouva s cílem poskytnout druhému úvěr

- věřitel převede do dlužníkova vlastnictví určité množství zastupitelných věcí, dlužník zavázán k vrácení téhož množství stejného druhu (čas vrácení buď sjednán nebo kdykoli)

- věřiteli příslušela actio certa pecuniae (pokud šlo o peníze) nebo actio certae creditae rei (pokud šlo o zastupitelné věci jiné), žaloby přísného práva

- věřitel mohl žalovat jen na navrácení věci, úroky postižitelné nebyly

COMMODATUM (výpůjčka, půjčka)

- dvoustranná smlouva nerovná, věřitel dává dlužníkovi individuálně určenou věc do bezplatného užívání na dobu určitou, dlužník měl ze smlouvy výlučný prospěch

- závazek dlužníka vrátit věc neporušenou se vším co k ní eventuelně přibylo - actio commodati directa

- dlužník směl věc užívat jen smluveným způsobem, odpovídal i za vis minor (krádež)