Výcuc z výcucu římského práva

- rozdělení kontraktů podle rozložení práv a povinností

1. jednostranné - práva vznikají pouze straně jedné a povinnosti straně druhé, všechny kontrakty verbální, literální a mutuum, přísluší jen jedna žaloba

2. dvoustranné

   1. rovné - rovnoměrné rozdělení práv a povinností, přísluší z nich 2 žaloby, kontrakty konsensuální, všechny reálné nepojmenované

   2. nerovné - jedna strana právo a druhá povinnost, může ale oprávněnému vzniknout závazek a zavázanému právo, přísluší 2 žaloby, commodatum, depositum, pignus a mandatum

Podmínky uzavření smlouvy:

• způsobilost stran k právnímu jednání a způsobilost k právům (osoby v moci někoho jiného zásadně nabývaly pro majitele moci)

• oferta (nabídka) a její přijetí druhou stranou (akceptace), k perfekci smlouvy u kontraktů konsensuálních stačí souhlas, u reálných potřebné předání věci a u formálních nutné splnění stanovené formy

• obsahové náležitosti všech smluv, plnění musí být:

  • fakticky i právně možné

  • nesmí být v rozporu se zákonem

  • nesmí být namířeno proti dobrým mravům

  • nesmí obcházet zákaz zákona

  • určité, objektivně určitelné (úplná neurčitost = neplatnost)

  • ocenitelné v penězích

OBLIGACE Z KVAZIKONTRAKTU

- situace, které jednou připomínají více situace deliktní, jindy kontraktní

- skutečnosti podobné jednak smlouvě o zápůjčce, jednak smlouvě příkazní ( v obou případech chyběl konsensus), tutela (poručenství)

OBLIGACE Z DELIKTU

- delikt = protiprávný, vědomý a zaviněný zásah do cizí zájmové sféry

- právní řád pojí s deliktem vznik obligace tj. vznik nároku a povinnosti zaplatit pokutu nebo nahradit způsobenou škodu

OBLIGACE Z KVAZIDELKTU

- důvodem vzniku obligace skutečnosti připomínající deliktní situace, ale chybělo jim zavinění nebo jiný podstatný znak

OBSAH OBLIGACE

- plnění - může být nejrůznějšího druhu: dare (dát). facere (konat), prestare (poskytovat)

- různé typy obligace:

 obligace alternativní - předmět plnění částečně neurčitý, plní se buď to nebo ono (ale ne oboje), volbu má zpravidla dlužník, dvě věci jsou zavázany jen jedna se plní

 obligace generická částečná neurčitost plnění, předmětem věci genericky určené, zásada má se za to, že věc druhově určná nezaniká

 obligace dílná a nedílná dílná pokud se dá plnění rozdělit na dílčí plněni, která se v součtu rovnají celku, pokud se při nedílně obligaci objeví více subjektů jsou zavázani společně

 obligace úroková předmětem plnění úroky, nesamostatná obligace, závislá na jiné

 soukromá pokuta vyplývá z obligace z deliktu, měla povahu trestu, nutný kauzální nexus a zavinění

 konvenční pokuta trest za eventuální nesplnění smluvních povinností, dlužník se nechová tak jak slíbil, nehledí se k zavinění