Výcuc z výcucu římského práva

 náhrada škody dvojí škoda: majetková újma, ušlý zisk, obě dohromady intercesse, vlastník odpovídá za vis maior, za náhody nižší odpovídá dlužník, k plnění nutný kauzální nexus a zavinění, zavinění 2 formy: zlý úmyls (dolus) a nedbalost (culpa)

PRÁVNÍ OCHRANA OBLIGACE

ACTIONES IN PERSONAM

- pouze proti osobě dlužníka, působí nárok na určité konání nebo nekonání

- neplní-li dlužník, věřitel podá žalobu, dlužník vázán defenzivní povinností, musí se před magistrátem obhajovat jinak bude proti němu zahájena majetková exekuce, pokud splní defenzivní povinnost litiskontestací se mění dlužníkův závazek na nový (nutná novace)

- základní rozdělení žalob:

1. civilní žaloby (actiones in ius conceptae) nárok formulovaný v intenci se opírá o ius civile, povinnost dlužníka označená jak portere (buď plnění určité nebo neurčité)

a) actiones bonae fidei - umožňovaly soudci přihlížet k vedlejším úmluvám mezi žalobcem a žalovaným, ke zvyklostem…, při stanovení kondemnační sumy mohl přihlížet i k náhradě škody nebo ke škodě vzešlé z uzavření smlouvy, příslušela ze všech kontraktů konsensuálních, z commodata, deposita, pigna, fiducie, tutely a z nepřikázaného jednatelství

b) actiones stricti iudicii soudce mohl pouze zkoumat oprávněnost slibcova nároku, zněly vždy na pevnou sumu peněz nebo na vydání věci, příslušely z mutuua, z kontraktů verbálních a literárních a z bezdůvod. obohacení

2. praetorské žaloby žalobce opíral svůj nárok op popis faktických událostí, se kterými praetor spojoval žalovatelnost, příkaz k odsouzení formulován neurčitě, ale stanoveny pevné podmínky odsouzení

3. justiniánské právo změna charakteru soudního řízení, setřel se procesní rozdíl mezi žalobami bona fidei a stricti iudicii, rozdíl přenesen do oblasti hmotného práva

NATURÁLNÍ OBLIGACE

- někomu vznikne dluh a druhému pohledávka, ale dlužník neručí za svůj dluh a věřitel nemůže vymáhat svůj nárok žalobou

- zejm. smlouvy s otrokem, s nedospělcem, s osobou alieni iuris, promlčené obligace

- obligace je nažalovatelná, ale platná

ADJEKTICKÉ ŽALOBY PRAETORSKÉHO EDIKTU

- vznikají z kontraktů osob podřízených s pekuliem

- praetor volal ediktem otce či majitele moci k odpovědnosti

- pokud bylo pekulium užito k živnosti, vlastník poddané osoby si nesměl své pohledávky odečítat v nezkrácené výši, ale oprávněn pouze na poměrné uspokojení určené konkurencí ostatních věřitelů pekulia - byl-li některý z věřitelů při poměrném rozdělování zkrácen, příslušela mu actio tributoria na vyrovnání rozdílu

- actio quod iussu žaloba proti majiteli moci, který dal podřízené osobě výslovný příkaz

ŽALOBY Z DELIKTŮ (actiones poenales)

- oprávněnému vzniká nárok na soukromou pokutu

- actiones poenales jsou pasivně nezděditelné (trest nemůže postihnout nevinného), uplatňují se kumulativně (kolik pachatelů, tolik možných žalob), musely se uplatnit ve lhůtě jednoho roku, za delikty otroka nebo osoby alieni iuris odpovídá majitel moci