Přednášky TP

antika ale ještě neumožnila faktickou realizaci právního státu (zrodila se v ní ale 
myšlenka) 

novověké prosazení ideje právního státu umožnilo: 

ideově osvícenství, emancipační hnutí vyrůstající z renesance a 
humanismu prosazující myšlenky morální a intelektuální autonomie člověk 
a jeho politické emancipace člověka (Hobbes, Bacon, Locke, Kant,…) 

fakticky demokratické revoluce 18. a 19. stol.  

myšlenková východiska novodobé koncepce kontinentálního právního státu: 

liberalismus – minimální stát 

přirozenoprávní teorie – lidská práva 

teorie společenské smlouvy – stát ochránce (váže se ke společenské 
smlouvě) 

konstitucionalismus – význam práva a zejména ústavy (zdůrazňuje obsah 
ústavy a základní lidská práva) 

Teorie práva 

K.K. a kolektiv 

25 

právní pozitivismus – zákonnost a právní jistota 

dvě podoby: 

kontinentálně evropská verze (Rechtsstaat)  

o 

základem osvícenectví a VFR 

o 

filozofický základ: Immanuel Kant (1724-1804), faktickou podobu 
mu dali v pol. 19. stol. němečtí právní pozitivisté svými spisy (Mohl, 
Stahl, Gneist, Bähr) 

o 

Friedrich Julius Stahl (1802-1867) 

stát má být právním státem, to  je heslo i skutečně hybná 
síla dnešní doby; má přesně a nezrušitelně určit jak dráhy 
a hranice své působnosti, tak i sféru svobody svých 
občanů 

o 

Otto Bähr (1817-1895) 

právní stát pozdvihuje právo na základní podmínku svého 
bytí; je to stát, ve kterém se individuální a společenský 
život bez újmy na svobodě pohybuje v mezích základních 
právních norem 

je postaven na 

suverenitě zákona – výraz vůle lidu 

suverenitě lidu – jen lid sám se může omezit ve 
svých právech 

suverenitě parlamentu – je tvůrcem práva 

o 

velké občanské kodifikace 

Angloamerická verze (Rule of Law)