Realizace, aplikace, analogie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
zákaz použití analogie např. v trestním právu hmotném
odkaz na možnost použití analogie = dovolání se obdoby – používá se jí jako legislativní zkratky
zásada: nulum crimen sine lege, nula poena sine lege -> zákaz použití analogie k tíži pachatele
analogia iuris
nevystačíme-li s analogia legis, je nutné hledat právní normu v jiném zákoně téhož právního odvětví či nakonec kdekoliv v právním řádu)
dává možnost rozhodnutí dle právních principů
Státní orgán výjimečně při rozhodování individuálního případu může zjistit, že normativní akt na takový případ nepamatuje. Může se stát, že pro složitost spol. vztahů a obecnost PN se nepřihlédne při vydání normativního aktu ke všem případům, které mohou nastat. Soud je ale povinen vzniklou situaci řešit, a to na základě jistých právních zásad a právní metodou.
Zjištění takových případů může vést ke zdokonalení právní úpravy a k vydání nových právních předpisů.
V některých právních odvětvích se proto připouští rozhodnutí věci výslovně právem neupravené na základě aplikace práva podle analogie.
Zákon je tedy aplikován na případ, který není výslovně upravován, ale odlišuje se od případů upravovaných jen některými druhotnými nepodstatnými znaky.
Analogie zákona spočívá tedy na logických závěrech dosažených induktivní a deduktivní metodou; od PN se analogicky nejprve vyvozuje obecnější právní pravidlo dopadající na řešený případ a od tohoto obecnějšího pravidla se dochází k řešení případu analogií.
Použití analogie v ostatních odvětvích práva veřejného, zejména pokud by se tak zhoršovalo právní postavení občana, se podle převažujících názorů nepřipouští. Použití analogie v právu procesním však se podle převažujících názorů naopak připouští. Aplikace podle analogie se připouští v právu soukromém, zejména v oboru práva občanského. Soud prostě nesmí odmítnout zabývat se v občanskoprávním sporu případem majetkové povahy s odůvodněním, že věc není řešena platnými normami hmotného práva. Přípustnost analogie tu vyplývá ze samotné povahy upravovaných vztahů.