Retroaktivita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
která byla v době vyvlastňování součástí právního řádu České republiky a podléhala
ochraně soukromého majetku. Rovněž argumentují pátou částí občanského soudního
řádu, podle které měly obecné soudy aplikovat pro stěžovatele příznivější právní úpravu.
Ve prospěch stěžovatele mluví taktéž i fakt, že Krajský soud v Brně stanovil vyvlastňovací
částku na 11 139 700 Kč, toto rozhodnutí ale bylo napadnuto odvoláním protistrany.
O odvolání rozhodoval Vrchní soud v Olomouci a žalobu stěžovatelů zamítnul.
Ústavní soud posuzoval situaci z pohledu orgánu ochrany ústavnosti, ne tedy jako
další instance soudního systému.
Ústavní soud si je vědom platné právní úpravy v letech vyvlastňování, přesto
konstatuje, že je možné se od doslovného znění zákona odchýlit zejména v případě
zřejmé nespravedlnosti a nevyrovnanosti. Tento výrok Ústavní soud podpoří vlastní
judikaturou.
Senát Ústavního soudu tak dospěl k závěru, že rozhodnutí Vrchního soudu v
Olomouci a Nejvyššího soudu nebylo v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Ústavní soud proto ústavní stížnost shledal důvodnou. Ústavní soud tedy stížnosti
5
vyhověl a a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci zrušil.
Nález Ústavního soudu II.ÚS 1135/14 (N 124/77 SbNU 899) ze dne 30. 6. 2015
4
Nález Ústavního soudu II.ÚS 1135/14 (N 124/77 SbNU 899) ze dne 30. 6. 2015
5
6
ZDROJE
Monografie:
GERLOCH, A. Teorie práva. 2. rozšířené vydání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2001, 299 s.
ISBN 80-86473-04-X
HARVÁNEK, Jaromír. Právní teorie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk, s.r.o., 2013. 439 s. Právo. ISBN 978-80-7380-458-9