teorie práva hotové vypracované otázky

Interpretace práva, pojem, její objekt

Definice

• Interpretace práva je duševní činnost, která směřuje ke zjištění obsahu právních norem, vyjádřených v pramenech práva, zejména v normativních právních aktech.

• Při interpretaci práva se zejména zjišťuje:

  • význam normativního ustanovení

  • jeho smysl a cílová zaměřenost

  • jeho místo v systému práva

• Interpretace je nezbytnou součástí procesu aplikace práva

• Tradičním cílem interpretace práva je postižení významu a smyslu právní normy, která byla zakotvena a vyjádřena ve slovní formulaci toho kterého normativního aktu

Objekty výkladu práva:

1. Otázky právní – útvary právního jazyka (právní texty)

Právní jazyk je subsystémem přirozeného jazyka, kterým běžně komunikujeme

Jednotky právního jazyka:

Znak

Např. červené světlo na semaforu, piktogramy…

Právní pojem

• Nejmenší jednotka právního myšlení, pro výklad nejdůležitější

• Významová jednotka, která interpreta navádí ke správné rekonstrukci právního významu celého útvaru právního jazyka

• Cíl interpretace právního pojmu:

• Nalezení definice či explikace právního pojmu – co daný pojem znamená; je nutné zvážit i logické vazby mezi pojmovými znaky

• Popis významového pole právního pojmu – jaké prvky náleží k významu daného pojmu

• Kvalifikace jazykového vyjádření skutkového stavu pod právní pojem v právním pravidle – zda spadá posuzovaný skutkový stav pod konkrétní pojem

• Pojmy mohou být popisné (dítě), hodnotící (špatný) nebo připisující (vina)

• Neurčité pojmy – význam podmíněn kontextem; často užívány záměrně

Právní věta

• Základní jednotka právního textu

• Na počátku interpretace stojí právní věta zdrojového textu, na konci potom výkladová právní věta, vysvětlující její význam

Právní text

• Normativní právní text (právní předpisy)

• Text právních rozhodnutí

• Texty vyjadřující právní jednání (dohody, smlouvy apod.)

• Právní literatura

• Ostatní právní texty z legislativní či aplikační činnosti orgánů veřejné moci (důvodové zprávy, osvědčení apod.)

2. Otázky skutkové – fakta

• Právníci popisují fakta životních situací a dějů a hodnotí je podle norem

• Produktem jsou skutková zjištění o skutkových okolnostech právních případů – vyjadřují se tzv. skutkovými tvrzeními

• Klíčovou vlastností mezi skutkovým zjištěním a skutkovým tvrzením je jeho pravdivost = vlastnost skutkové věty, kdy svým významem odpovídá empiricky dokazatelné a zjistitelné zkušenosti

Právní skutečnosti

Právní skutečnosti

• v hypotéze právní normy předvídané přírodní a společenské jevy, které způsobují vznik, změnu nebo zánik právního vztahu

• právo spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu i s neexistujícími jevy – tzv. fikce (předem se ví, že skutečnost nenastala, ale právo s tím přesto spojuje určitý právní následek) – např. otázka náhradního doručení – když pošta předepsaným způsobem vyrozumí povinnost vyzvednout doporučenou zásilku, osoba si však zásilku do určité doby nevyzvedne, má se za to, že zásilka je doručena, i když se ví, že doručena nebyla