teorie práva hotové vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Domněnky
-
Vyvratitelné – připouští důkaz opaku (otcovství – předpokládá, se že manžel matky dítěte je otec, ale nemusí to tak být = lze to vyvrátit)
-
Nevyvratitelné – nepřipouští důkaz opaku (hledí se, platí – zmocnitel souhlasí s jednáním zmocněnce, které překročilo rámec zmocnění, pokud bez prodlení o jeho nesouhlasu neinformuje toho, s kým zmocněnec jednal)
-
Fikce
-
Finguje se skutečnost, která nenastala – víme, že nenastala, ale hledíme na ni, jakože nastala (např. institut náhradního doručení – pokud adresát svou vinou nepřevezme zásilku po určité době se na ní hledí, jakože byla doručena, nemůže se u soudu odvolávat na to, že mu nic nepřišlo)
Známé
Není třeba je dokazovat (den má 24 hodin)
Právní úkon. Platnost (náležitost právního úkonu), neplatnost, odpovědnost – dle NOZ právní jednání
Právní jednání je:
právním jednáním subjektu, s nímž právní norma spojuje právní následek proto, že jednající svou vůlí o tento následek usiloval
projevem vůle člověka s právními následky, jde tedy o jednu z právních skutečností.
Právně lze jednat konáním (komisivní jednání) nebo opomenutím (omisivní jednání)
-
skupiny: jednostranné X dvoustranné X vícestranné; volní X reálné; ústní X písemný; mortis causa (závěť) X inter vivos (mezi živými); úplatné (lukrativní) X bezúplatné (onerózní); abstraktní X kauzální
-
právní jednání lze zvolit jakoukoli formu, ledaže ji stanoví zákon nebo je určena předchozí dohodou účastníků
Prvky právního jednání:
Podstatné – jednání by bez nich neexistovalo
Pravidelné – pravidelně se vyskytují ale nemají vliv na platnost
Nahodilé – podmínka odkládací rozvazovací, doložení času
Druhy právních jednání
a) podle typu právních úkonů
typické právní úkony
úkony, které se často vyskytují, výskyt v právním předpise v ustálené formě
atypické právní úkony
pro svůj menší výskyt nejsou v právním řádu výslovně upraveny
právní řád umožňuje, aby subjekty si své vztahy upravovaly prostřednictvím jiných smluv:
smlouvy smíšené (smíšené p. ú.) – obsahují v sobě znaky několika právních úkonů
nepojmenované (inominátní) kontrakty – nevykazují znaky žádného typu p.ú.
daný pr. vztah si upravíme vlastním způsobem (nesmí odporovat zákonu)
b) podle počtu stran
jednostranné (unilaterální)
k jejich vzniku stačí projev vůle jedné strany (např. výpověď smlouvy, závěť...)
dvoustranné (bilaterální) – k jejich vzniku stačí projev vůle dvou stran (např. smlouva)
vícestranné (multilaterální) – např. veřejné soutěže
c) podle obsahu (podstaty) právního úkonu
reálné
ke vzniku třeba reálné chování (koupě v samoobsluze)
volní
ke vzniku je třeba vůle (smlouva)
d) podle požadavku formy
zákonná forma
stanoví ji zákon