teorie práva hotové vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
je-li někdo vázán zákonem, je vázán i ústavním zákonem;
je-li výslovně zákaz zastavení dán na určitém místě, plyne z toho i zákaz stání
b) a maiori ad minus (od většího k menšímu)
např. je-li vlastník povinen strpět v případě nutného odvozu do nemocnice použití vlastního auta, má tutéž povinnost i ten, kdo má vůz vypůjčen
argumentum ad absurdum
důkaz, který se provádí tím, že určitá možnost výkladu se dovede k jeho nesmyslným nebo nemožným důsledkům a tím i k jeho vyvrácení a vyloučení
uplatňuje se sekundárně – pokud bychom na základě dvou argumentů dospěli k různým výsledkům
argumentum a silentio legis (mlčení zákona)
zákon něco neupravuje, tudíž platí zásada legální licence
-
pravomoc a působnost orgánů veřejné moci, právní povinnost nebo sankci nelze vyvodit z mlčení zákona
Metody systematického výkladu
smysl normy se zjišťuje srovnáním s jinými normami. Normu nelze poznat, zkoumat a vyložit izolovaně, ale jen v souladu s jinými právními normami, v souvislostech celého právního systému
značný význam mají pro interpretaci právních norem uvozovací ustanovení, případně obecná část u rozsáhlejších zákonů či zákoníků, dále pak ustanovení společná, přechodná a závěrečná
vychází z metody srovnávací
-
soudce je při rozhodování vázán zákonem; soulad jiného právního předpisu se zákonem je oprávněn posoudit. V případě rozporu postupuje podle zákona – je-li v rozporu s ústavním zákonem, předloží věc k projednání Ústavnímu soudu
Jiné metody (nadstandardní metody interpretace)
používají se tehdy, nejde-li stanovit jednoznačný interpretační závěr použitím standardních metod
společné je: argumentace e ratione legis – argumentace rozumem, smyslem, duchem, účelem zákona. Jdeme za text zákona – tento „rozum“ nezjistíme v textu zákona
Závěry vyvozené z těchto metod obstojí, nejsou-li v rozporu s textem zákona a výsledky dosaženými standardními metodami
výklad historický
zjišťování smyslu zákona z hlediska úmyslu zákonodárce
v některých případech je vhodné a potřebné vyjít rovněž z důvodové zprávy k zákonu a dalších dokumentů, které provázely jeho vznik
výklad teleologický
při interpretaci se usiluje o postižení smyslu, cíle právní normy
orgány interpretující a aplikující normu jsou vázány právním řádem, mírou konkrétnosti či abstraktnosti formulací zákonů, jakož i základními zásadami a hodnotami právní kultury
účel zákona se přizpůsobuje měnícím se podmínkám, tj. nemusí se měnit text zákona, ale mění se smysl zákona a jeho dopad vzhledem k jiné sociální situaci
výklad komparativní (srovnávací)
srovnává postup týkající se obdobných institutů v právních řádech jiných států
Akty interpretace práva - např. nálezy a usnesení Ústavního soudu, součástí odůvodnění rozsudku