Teorka - zkouška 2020_21

●

moc tvořit právo (stanovit obecně závazná pravidla chování)

- víra v legitimitu moci, uznání jako důležitý princip právního vědomí
- politika = boj o uspořádání moci na základě 2 principů (balanční X integrální)
- politická moc ≠ moc státní

definice moci:

●

v užším slova smyslu

- schopnost vynutit si poslušnost
- jedinec či skupina je schopen vnutit svou vůli jinému jedinci/ skupině

●

širší definice

- snaha způsobit ve vnějším světě zamýšlený učinek
- rozmanité prostředky (násilí, rozkaz, chvála, sugesce, móda, reklama, výchova. )

tradiční vymezení moci:

●

kolektivní moc (moc k něčemu)

- schopnost lidí činit jisté věci, prosazovat svou vůli
- moc jednotlivce přispívá k rozšíření moci skupiny
- zvětšuje oblast svobody člověka
- moc je spojena s autoritou, existuje jen tehdy, jeli uznaná

●

asymetrická moc (moc nad někým)

- manipulace při užívání, to, co jisté lidi omezuje
- boj o moc → konflikty ve společnosti
- mocný je ten, kdo je schopen uskutečnit svou vůli i přes odpor ostatních

faktory moci:

●

primární (tělesná síla, chytrost, sexuální kouzlo, sugestivní nadání, vlohy vládnout. )

●

sekundární (odvozena od sociální organizace (např. moc úředníka, policisty..))

3.

Právo obyčejové, precedentní, zákonné (forma práva)

+ 5. Normativní právní akty, právní obyčej

obyčejové právo

- nevytvářené státem (ale uznávané)
- nepsaný formální pramen práva
- zaužívané pravidlo

(usus longaevus), výjimkou je instantní obyčej

- uznané státem, vnímané společností jako právní obyčej

(opinio iuris)

●

formální obyčeje (např. odkaz soudu v rozhodnutí na daný obyčej)

- naše vnitrostátní obchodní zvyklosti

●

faktické obyčeje (

per se, právní závaznost vzniká bez formálního potvrzení)

- mezinárodní právo veřejné

precedentní právo

- vzniká při autoritativní aplikaci práva
- především soudy ⟶ soudní precedens
- první rozhodnutí v dané věci, argumentační závaznost

stare decisis = povinnost soudu rozhodovat podle předchozího precedentu
judicial review = přezkum ústavnosti podústavních právních předpisů soudem, u nás ústavní
soud (na návrh)
overruling (změna) = soudem vyššího nebo stejného stupně, právním předpisem
distinguishing (odlišování) = tvrzení, že žádný předchozí precedens není přesný
č

ásti precedens:

●

ratio decidendi (závazné vysvětlení závěru soudu)

●

obiter dictum (další argumentace soudu - nezávazná)

zákonné právo

- stanoveno normotvůrcem (na základě zákoného oprávnění), publikováno náležitým

způsobem

- publikační norma (zákon č. 309/1999 Sb.)

●

normativní smlouva

- obsahuje obecná ustanovení (musí!)
- reguluje typově stanovené společenské vztahy
- především v mezinárodním právu (nutná ratifikace parlamentem)
- vnitrostátní = veřejnoprávní smlouvy, kolektivní smlouvy vyššího řádu