TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
◦
vyplývá z obecnosti právní normy → každý je povinen ji respektovat (i když mu neukládá specifickou povinnost)
◦
právo tedy působí vždy absolutně (erga omnes) a někdy zároveň relativně (inter partes)
Dělení subjektů
•
1) z hlediska objektivního práva
◦
právotvorné (normotvorné) – stát, popř. i jiné veřejnoprávní korporace
◦
recipienti – realizující právo, aplikující právo
•
2) z hlediska subjektivního práva
◦
subjekty způsobilé k právům a povinnostem, ale i k právním jednáním a právní odpovědnosti
◦
subjekty způsobilé jen k právům a povinnostem, které nemohou samostatně jednat
•
3) z hlediska realizace právních norem
◦
osoby soukromoprávní povahy – tj.subjekty, které jsou povinny právem se řídit při svém chování
◦
veřejnoprávní korporace uplatňující na základě a v mezích zákona veřejnou moc prostřednictvím k tomu zřízených
orgánů – tj.subjekty, které jsou podle zákona oprávněny právo apolikovat (zejména rozhodovat podle práva)
Normotvorné subjekty práva
•
vymezení okruhu normotvorných subjektů závisí na typu právní kultury → kdo je autorem daného platného práva?
◦
Kontinentální typ právní kultury – převážně státy, resp.státní orgány (zejména zákonodárné, příp.výkonné orgány)
•
soudy nejsou tvůrcem práva, ale v rámci ústavního nebo správního soudnictví mohou disponovat pravomoci zasahovat do
právního řádu, derogovat nebo pozastavovat účinnost právních předpisů z hlediska ochrany ústavnosti a zákonnosti
•
právo může vznikat i mimo přímou normotvornou činnost státu (např.převzetí mezinárodní smlouvy do vnitrostátního
právního řádu)
•
subjekty samosprávy – mohou být normotvornými subjekty, ale pouze v zákonném rozsahu jejich samostatné působnosti (od
této v podstatě originální normotvorby je třeba odlišovat státem jim svěřenou pravomoc vydávat též sekundární právní
předpisy v režimu na ně státem přenesené působnosti)