TP - Pražská scripta

je to silnější ochrana co do dopadu rozhodnutí, ale slabší pro inviduální případ

•

v ČR se může každá fyzická (a v určitém rozsahu i právnická) osoba pomocí ústavní stížnosti 
domáhat ochrany u Ústavního soudu v případě rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci 

do ústavně zaručených základních práv a svobod 

▪

d) Ochrana mezinárodními soudy – jen pokud je stát signatářem mezinárodní smlouvy, z níž tato 
možnost vyplývá a jen pokud jsou vyčerpány všechny vnitrostátní prostředky právní ochrany 

▪

e) ochrana u ESD, resp.soudu prvního stupně 
•

je možná (za určitých podmínek) v rámci norem evropského práva 

◦

2. ochrana jinými institucemi, které se vyznačují větší operativností:

▪

a) policie – v případě bezprostředního zásahu (nebo hrozby zásahu) do práva (život, zdraví, majetek)

▪

b) správní úřady (obecné úřady) – jsou povinny poskytnout ochranu

▪

c) veřejný ochránce práv, tj.ombudsman – zejména ve vztahu ke správním orgánům

▪

d) státní zastupitelství (u nás relativně omezené)

▪

b) vymáhání prostřednictvím svémoci(nebo nepřesně svépomoci), tj.donucení vlastními silami

▪

typické pro případy oslabení moci státu, pro civilizovaný moderní stát není typická

•

ale i moderní právo zná svémoc v zákonech (zákonné meze jsou však striktně limitující)

58

•

vlastní donucení je legální, pokud jsou dodrženy zákonné podmínky

▪

vždy je třeba vyhodnotit, zda je lepší jít cestou svémoci nebo cestou organizované moci státu

•

1. institut nutné obrany
◦

určitá osoba vlastní silou (nebo s pomocí jiného) brání své práva proti bezprostřednímu zásahu

◦

jen v situaci, kde takový zásah probíhá nebo bezprostředně hrozí

▪

pokud zásah do práva skončil, není nutná obrana možná (př.když zloděj už prchá apod.)