TP - Pražská scripta

◦

b) omezení smlouvou – např. jestliže vlastník pronajme věc, pak už ji nemůže užívat, jestli jí užívá nájemce

◦

c) nucené omezení – nemůžu své právo vykonávat vůbec nebo jen omezeně,tj.v rozsahu, který nebude rušit jiných

Hierarchie subjektivních práv

•

ne všechna práva jsou stejně významná, dělení podle jejich významu je důležité při kolizi subjektivních práv:
◦

1) Základní práva a svobody – jsou ústavně zaručena, jsou nezadatená, nezcizitelná, nezrušitelná a nepromlčitelná
▪

nacházejí se pod ochranou soudu, kterou nelze vyloučit ani zákonem

◦

2) Práva zaručená zákonem – dělí se na dvě skupiny:

▪

práva vyplývající přímo ze zákona 

▪

práva na základě zákona vytvořená (mohou v řadě případů vzniknout, aniž by zde byl zákonný podklad, přestože je 
zákony neznají, mohou být vymahatelná – např.smlouvy uzavřené praeter legem)

•

Řešení kolize subjektivních práv – ostatní práva ustupují právům ústavním; při stejné úrovni musí být dána přednost právu, 
které nelze vykonávat bez omezení jiného práva (např.právo shromažďovací a právo pohybu)

•

Druhým kritériem – je veřejný zájem – přednost má právo, na kterém je silnější veřejný zájem 

•

Řešení uvedených kolizí je založeno na principu proporcionality – omezení práva musí být přiměřené ochraně jiných práv a 
hodnot 

32. Právní subjektivita a subjekty práva

Právní subjektivita (právní osobnost)

•

Právní subjektivita= způsobilost mít práva a právní povinnosti, pokud nastanou právem předvídané okolnosti (= splnění 
zákonných podmínek)

•

některá práva má však automaticky každý

•

je neomezená a neomezitelná

•

vzniká narozením a končí smrtí
◦

určité aspekty právní subjektivity mohou být promítnuty i před okamžik vzniku fyzické osoby – nasciturus (nenarozený
je považován za již narozeného, narodí-li se živý), např. v dědickém právu