TP - Pražská scripta

vzniklo ze dvou pramenů - common law a equity (uplatňuje se v obou těchto oblastech)

je vytvářeno rozhodnutím soudu, která mají povahu závazných precedentů 

v literatuře se používá výrazů , the doctrine of precedent'  anebo , stare decisis'  (tj.setrvat při 

rozhodnutém)

42

o

b) zákonné právo (psané právo, statute law, legislation, enacted law)

zákony staré několik století, ale i současné 

je nejblíže kontinentálnímu chápání práva

psaná právní norma je však v angloamerickém právním myšlení chápána jinak - slouží však spíše jako 

základ soudcovské normotvorby, zákon ponechává značný prostor tomu, aby byl dotvářen soudcovským 
rozhodováním (precedenty mají i v případě statute law v praxi větší váhu než samo psané právo)

o

c) obyčejové právo (custom) – má 2 formy:

1) general customs of the Realm – obecné obyčeje říše (dnes většinou již jen v ústavním právu) – jinak bylo

většinou pohlceno common law

2) local customs -(místní obyčeje) – jsou pramenem práva za dvou podmínek – že se odchylují od common

law, ale neodporují jeho duchu; že byly zachovávány již r.1189 (pozitivní důkaz je prakticky nemožný – 
vyvratitelná domněnka)

význam je nepatrný (jakmile by soud vytvářející precedenty opřel své rozhodnutí o obyčej, byl by obyčej 
konzumován common law,tj.přestal by být pramenem práva jako obyčej a stal by se součástí common 

law)

o

d) právní literatura (legal writings)

pramen práva podružnějšího významu, toliko několik věhlasných právních děl dávné minulosti, 
např.Ranulf de Glanvill: De Legibus (konec 12.st.)

současná právní literatura (citovaná v rozsudcích) nemá charakter pramene práva, nýbrž pouze charakter
podepření soudcova názoru,popř.jeho inspirace apod.