VYPRACOVANÉ OTÁZKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- komparace ústavních systémů 27 členských států EU ukazuje, že hlavní pozornost je soustředěna zejména na následující oblasti při vymezení poměru mezi právními systémy EU a členských států
→ integrační klauzule – určení možností a rozsahu přenosu kompetencí v prospěch orgánů EU
→ supremační klauzule – určuje poměr vnitrostátního práva k právu EU, aplikační přednost má právo EU
→ kolizní klauzule – určuje pravidla, podle kterých se bude řešit spor mezi vnitrostátním a evropským právem
→ inkorporační klauzule – určuje způsob, jak bude právo EU působit na vnitrostátní právo
obecně je klíčovým problémem řešení střetu práva EU a vnitrostátního ústavního práva => tři varianty
kolizní formule
a) integrační – vnitrostátní předpis, který odporuje, musí být zrušen
b) integračně-etatistická – stát může požádat o změnu nadnárodního předpisu
c) etatistická – právo vystoupení z nadnárodní organizace
109. Evropská unie jako územní organizace veřejné moci. Stát jako člen EU
Evropská unie jako územní organizace veřejné moci
- EU je zvláštní druh mezinárodní organizace
- v tradičních organizacích se vytváří vztahy organizace a členů na principu jednomyslnosti, v případě nadnárodní organizace jde o to, že určitá rozhodnutí nevyžadují souhlas (ratifikaci, možnost nulifikace) členů a působí přímo, bezprostředně a přednostně v těchto státech bez potřeby dalších opatření
=>EU není federací ani konfederací, ale svazkem států
- EU má podobu nového typu ústavních vazeb EU a členských států, který je odlišný od vazeb států ve federaci
→ to má charakterizovat vzájemné propojování a doplňování ústavních řádů na různých úrovních – princip komplementarity (doplňování)
- dalším znakem je provázanost soudního rozhodování – propojená soudní soustava přispívá k vytvoření evropského ústavního systému, který zahrnuje ústavní principy obsažené v primárním právu EU, judikatuře soudů EU, v ústavách a judikatuře států EU, v ústavách a judikatuře členů federací a dalších pramenech
- EU nemá vlastí území – má sice vlastnost veřejné moci rozhodovat o právních poměrech na území členských států, to však s ohledem na účel své existence chápe jako prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, kde je zaručen volný pohyb osob
- EU nemá vlastní evropský lid => je sporné hovořit o nositeli suverenity
- existuje sice občanství EU, ale není to občanství v pravém slova smyslu, protože neobsahuje povinnosti státu vůči EU
=> občany EU tak tvoří její členské státy
- postavení FO a PO je v rámci uplatňování veřejné moci EU zaručeno v rámci Charty základních práv EU
EU chybí znaky svrchované státní moci
EU má tak kompetence, které připomínají federaci formou rozdělení na výlučné a sdílené