VYPRACOVANÉ OTÁZKY

- komparace ústavních systémů 27 členských států EU ukazuje, že hlavní pozornost je soustředěna zejména na následující oblasti při vymezení poměru mezi právními systémy EU a členských států

→ integrační klauzule – určení možností a rozsahu přenosu kompetencí v prospěch orgánů EU

→ supremační klauzule – určuje poměr vnitrostátního práva k právu EU, aplikační přednost má právo EU

→ kolizní klauzule – určuje pravidla, podle kterých se bude řešit spor mezi vnitrostátním a evropským právem

→ inkorporační klauzule – určuje způsob, jak bude právo EU působit na vnitrostátní právo

obecně je klíčovým problémem řešení střetu práva EU a vnitrostátního ústavního práva => tři varianty

kolizní formule

a) integrační – vnitrostátní předpis, který odporuje, musí být zrušen

b) integračně-etatistická – stát může požádat o změnu nadnárodního předpisu

c) etatistická – právo vystoupení z nadnárodní organizace

109. Evropská unie jako územní organizace veřejné moci. Stát jako člen EU

Evropská unie jako územní organizace veřejné moci

- EU je zvláštní druh mezinárodní organizace

- v tradičních organizacích se vytváří vztahy organizace a členů na principu jednomyslnosti, v případě nadnárodní organizace jde o to, že určitá rozhodnutí nevyžadují souhlas (ratifikaci, možnost nulifikace) členů a působí přímo, bezprostředně a přednostně v těchto státech bez potřeby dalších opatření

=>EU není federací ani konfederací, ale svazkem států

- EU má podobu nového typu ústavních vazeb EU a členských států, který je odlišný od vazeb států ve federaci

→ to má charakterizovat vzájemné propojování a doplňování ústavních řádů na různých úrovních – princip komplementarity (doplňování)

- dalším znakem je provázanost soudního rozhodování – propojená soudní soustava přispívá k vytvoření evropského ústavního systému, který zahrnuje ústavní principy obsažené v primárním právu EU, judikatuře soudů EU, v ústavách a judikatuře států EU, v ústavách a judikatuře členů federací a dalších pramenech

- EU nemá vlastí území – má sice vlastnost veřejné moci rozhodovat o právních poměrech na území členských států, to však s ohledem na účel své existence chápe jako prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, kde je zaručen volný pohyb osob

- EU nemá vlastní evropský lid => je sporné hovořit o nositeli suverenity

- existuje sice občanství EU, ale není to občanství v pravém slova smyslu, protože neobsahuje povinnosti státu vůči EU

=> občany EU tak tvoří její členské státy

- postavení FO a PO je v rámci uplatňování veřejné moci EU zaručeno v rámci Charty základních práv EU

EU chybí znaky svrchované státní moci

EU má tak kompetence, které připomínají federaci formou rozdělení na výlučné a sdílené